Letiště v Letňanech nahradí v budoucnu moderní městská čtvrť

Letiště v Letňanech nahradí v budoucnu moderní městská čtvrť

(17. 6. 2020) Její součástí bude jeden z největších parků pro sport a relaxaci v Praze

   
 
 
 
 

Letiště v Letňanech nahradí v budoucnu moderní městská čtvrť

Vlastníci pozemků pod Letištěm Praha Letňany zahájili proces změny využití území z dnešního sportovního letiště na budoucí městskou čtvrť. Během příštích desetiletí by měl v Letňanech vyrůst nejprve rozhlehlý park pro sport a relaxaci o rozloze 15 hektarů, následně pak i nová čtvrť s funkcí bydlení, obchodu a služeb, prostory pro výzkum a vývoj v oblasti letectví i administrativní plochy.

Provoz sportovního letiště a provozu leteckých škol uprostřed hustě osídlené městské aglomerace není dlouhodobě udržitelný. Změna využití území otevře dnes izolovanou a neprostupnou oblast stávajícím obyvatelům, zkrátí dostupnost strategických míst, jako je konečná stanice metra C - Letňany, a umožní průjezd, resp. průchod celou oblastí. Nová čtvrť je navržena tak, aby dále nezatížila stávající občanskou vybavenost v okolních městských částech, ale naopak přinesla nové městotvorné funkce a příležitosti pro současné obyvatele žijící v okolí.

Záměr je již řadu měsíců diskutován s relevantními institucemi zapojenými do urbanistického rozvoje Prahy. V současné době probíhá představení urbanistického záměru dotčeným městským částem a Magistrátu hlavního města Prahy. Na přípravě závazné urbanistické studie využití celého území pracuje renomovaný ateliér QARTA ARCHITEKTURA, který má mimo jiné letité zkušenosti s oživením pražského Karlína.

Nejprve park, potom byty a komerční prostory

V západní části dnešního letiště by měl v první fázi vzniknout rozsáhlý park pro sport a relaxaci, který naváže na dnešní Lesopark Letňany a přirozeně prodlouží zelený koridor, který se táhne po severním okraji Prahy od Střížkova a Ďáblic, k Čakovicím až do Letňan. V zeleném pásu podél řešeného území vznikne prostor pro řádově 150 tisíc metrů čtverečních sportovišť i novou cyklostezku, která se napojí na současnou infrastrukturu a zásadním způsobem zlepší propustnost území pro cyklistickou dopravu.

V druhé části území pak bude – v horizontu několika desítek let – vybudována městská čtvrť krátkých cest, která nabídne širokou paletu funkcí, které dnes od fungujícího města jeho občan očekává.

„Naší ambicí je navrhnout fungující městskou čtvrť, která bude vyváženým souborem všech městotvorných funkcí. Místo, kde budou lidé žít, pracovat, učit se, ale i žít kulturní život, nakupovat, relaxovat a sportovat…To vše komfortně, aniž by byli nuceni trávit čas dlouhými přesuny z místa na místo,“ popisuje Vladislav Minář, jednatel společností, které vlastní pozemky pod Letištěm Praha Letňany, a které patří do skupiny PPF. „Rádi bychom byli ukázkovým příkladem participace investora ve vztahu k městským částem a hlavnímu městu Praze. Jsme připraveni diskutovat o potřebných funkcích v území, které by přispěly k rozvoji městských částí,“ doplnil Vladislav Minář.

Urbanisté dostali jasný cíl zlepšit dopravní situaci v území Letňany-Kbely-Čakovice, doplnit v tomto území důležité městotvorné funkce a posílit infrastrukturu pro práci i bydlení. I proto je v případě dohody s městem jednou z priorit vybudování propojovací komunikace mezi dnešními ulicemi Beladova a Toužimská, která by vytvořila bypass mimo dopravou přetížené Letňany a Kbely. Plán počítá také s vybudováním koridoru pro městskou hromadnou dopravu, který by zásadním způsobem zlepšil dopravní napojení městské části Kbely.

Dlouhodobý záměr s inspirací v zahraničí
Svým charakterem by se území mělo podobat například nové vídeňské čtvrti Aspern, která rovněž vyrůstá na místě bývalého letiště ve Vídni. Zatímco nová městská čtvrť Aspern ve Vídni je z velké části postavena, v Letňanech stojí před majiteli pozemků řada důležitých milníků.

„V Praze v současnosti není mnoho míst, kde by mohli představitelé města jednat s jediným investorem, který disponuje potřebnými pozemky, zkušenostmi i dostatkem kapitálu. Jde o jedinečnou příležitost, jak otevřít cestu k rozvoji severovýchodní části Prahy,“ doplnil Vladislav Minář.

Jednotlivé etapy vzniku nové čtvrti by měly respektovat potřeby města i občanů v okolí. I proto má změnu využití území odstartovat budování parku pro sport a rekreaci, který budou moci využít současní obyvatelé Letňan, Kbel, Čakovic a dalších městských čtvrtí v okolí. Ve střednědobém horizontu by pak mohla začít vyrůstat nová městská čtvrť směrem od konečné stanice metra C – Letňany na východ území.

Infrastruktura a moderní technologie
Součástí plánované infrastruktury jsou kromě kvalitního veřejného prostoru v podobě náměstí, bulvárů, zelených ulic a běžných komunikací také cyklostezky a chodníky pro pěší napříč celou novou čtvrtí. Moderní město krátkých cest musí obyvatelům nabídnout vše, co moderní člověk v oblasti mobility potřebuje: dopravu na metro i spojení se okolními rezidenčními oblastmi by měl zajistit například elektrobus, již v rané fázi počítají architekti s vybudováním infrastruktury pro sdílená elektrokola i rychlonabíjecí stanice pro elektromobily.

„Již nyní jsou diskutovány také technologie, které zajistí efektivní hospodaření s užitkovou a dešťovou vodou, stejně jako smart systémy schopné optimalizovat toky dopravy, intervaly MHD i svozy odpadů, nebo solární stěny se schopností zachytit energie a následně ji využít,“ uzavírá výčtem ekonomických i ekologických inovací dostupných budoucím obyvatelům Vladislav Minář.
tisková zpráva

Doplněno Stavbaweb:
(ČTK) - Jde tak o další developerský projekt na výstavbu nové čtvrti na území Prahy. Jedním z nich je například za 5,5 miliardy Kč Sigma Modřany, kde společnost Central Group na pozemku o rozloze 89 tisíc metrů čtverečních postaví novou rezidenční čtvrť, která nahradí současný rozlehlý skladový areál. Na místě bývalého nákladového nádraží v Praze na Smíchově pak developerská firma Sekyra Group projekt Smíchov City, kde by mohlo bydlet až 3300 lidí, dále je v plánu zhruba 190.000 metrů čtverečních ploch pro služby, nakupování a kanceláře. Součástí projektu jsou základní a mateřská škola a kulturní centra. Další projekty se chystají například u Masarykova nádraží.

O nezastavěných plochách, které sousedí s připravovaným projektem PPF, vede Praha spor se státem. Část z nich vlastní stát a část hlavní město, přičemž premiér Andrej Babiš (ANO) chce prostor využít pro stavbu areálu pro státní úředníky. K tomu nicméně potřebuje přesvědčit město, aby svoje pozemky na stát převedlo. Vedení magistrátu pod vedením primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) se však tomu brání, odmítlo myšlenku "úřednického ghetta" a převedení pozemků na stát podmiňuje řadou podmínek, například finančním příspěvkem na dokončení městského okruhu.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Veřejný prostor/landscaping

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz