E15: Praha prodá Sekyrovi pozemky pro projekt Rohan City

E15: Praha prodá Sekyrovi pozemky pro projekt Rohan City

(26. 3. 2020) Developer čeká na vydání stavebního povolení

   
 
 
 
 

E15: Praha prodá Sekyrovi pozemky pro projekt Rohan City

(ČTK) - Pražští zastupitelé schválili prodej 16.500 metrů čtverečních městských pozemků na Rohanském ostrově společnosti patřící do holdingu Sekyra Group. Firma má za devět pozemků zaplatit víc než 242 milionů korun. Developer hodlá na pozemcích postavit první etapu projektu Rohan City. Čeká na vydání stavebního povolení. Napsal to server E15.cz.

Na dvou větších plochách, které jí Praha prodala, chce společnost miliardáře Luďka Sekyry zatím postavit dvě kancelářské budovy a tři bytové domy u Rohanského nábřeží. Až na jednu výjimku Sekyrova společnost dosud žádný větší pozemek v oblasti nevlastnila, má však na ně u hlavního města předkupní právo. K odprodeji pozemků Sekyrovi se pražský magistrát zavázal v roce 2008.

"Pozemky jsme měli v nájmu, podle dohody jsme po získání územního rozhodnutí zažádali o prodej. Stavební povolení bychom chtěli získat v nejbližších měsících," cituje server výkonného ředitele Sekyra Group Leoše Anderleho. Firma by podle něj chtěla začít stavět po letošních letních prázdninách.

Investor by měl od Prahy získat i další pozemky v oblasti, žádá u nich o územní rozhodnutí. V první etapě plánuje Sekyra na Rohanském ostrově postavit do roku 2022 víc než 200 bytů a dvě kancelářské budovy, ve druhé etapě má vzniknout zhruba 400 bytů a další kancelářské plochy.

Investor se zavázal, že mezi dvěma částmi bude nový park a že se bude podílet na financování stavby školy. Na brownfieldech mezi Karlínem a Libní má podle magistrátní urbanistické studie vyrůst celá nová čtvrť, v zadní části by měla zůstat zeleň pro rekreaci u Vltavy. V plánu je také stavba mostu, který propojí Karlín s Holešovicemi.

Doplněno Stavbaweb:
Hlavním architektem urbanistické studie celého území s regulačními prvky je ateliér Pavel Hnilička Architekti.
I. etapa:
Plánovaná výstavby I. etapy - Sekce B: počátek roku 2020 až 2022
Výstavba: 220 bytů ve 2 domech o 4 věžích, 2 administrativní objekty
Architekti budov: Al-DESIGN - Eva Jiřičná, Jakub Cigler Architekti a EBM Expert
II. etapa:
Plánovaná podoba II. etapy - Sekce A: vychází z workshopu, kterého se   zůčastnilo 9 architektonických ateliérů.
Hlavní architekt urbanistického konceptu II. etapy: ateliér Schindler Seko
Plánovaná výstavby II. etapy - Sekce A: zahájení v průběhu 4 let
Více informací najdete na stránkách developera projektu, společnosti Sekyra Group, najdete ZDE.


Související články:
Rohanský ostrov: nový Karlín?  16.10.2019
Praha vypracuje studii rozvoje Rohanského a Libeňského ostrova 10.9.2019
Rohanský ostrov v Praze se přemění na místo pro rekreaci  19.3.2018
Urbanistická studie Rohanského ostrova  7.11.2018
Praha 8 schválila studii zástavby na Rohanském ostrově  25.5.2018
Na Rohanském ostrově bude v chystané zástavbě bydlet 5000 lidí  5.4.2018
Rohan City – II. etapa  11.3.2019
Rohanský most 20.9.2018
Rohanský ostrov  25.3.2010


Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz