Nová radnice Prahy 7

Nová radnice Prahy 7

(6. 3. 2020) Praha 7 po 135 letech otevřela novou radnici

   
 
 
 
 

Nová radnice Prahy 7

V pondělí 3. února 2020 zažila Praha 7 historický okamžik. Po 135 letech ukončila období provizorií a pronájmů a otevřela vlastní reprezentativní radnici. Kompletní realizace projektu, včetně mezinárodní architektonické soutěže, zabrala pouhé čtyři roky, samotná stavba probíhala 27 měsíců. To je v českých podmínkách naprosto výjimečná rychlost. Plně funkční nová radnice, která stála třetinu původně plánovaného megalomanského projektu, je nyní v provozu na adrese U Průhonu 38/1338.

„Na začátku cesty k nové radnici bylo občanské referendum, které jsme zorganizovali s kolegy a přáteli. Štvalo nás, že naši političtí předchůdci chtěli postavit megalomanský projekt za jeden a půl miliardy korun. V referendu jsme se zavázali, že kompletní náklady na radnici se vším všudy nepřesáhnou hranici 500 milionů a že její podobu určí architektonická soutěž. Dnes máme splněno,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský.

Referendu za nepředraženou radnici se bývalé vedení městské části v čele s ODS bránilo a proběhlo až na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Mezi hlavní iniciátory referenda patřil Jan Čižinský a další současní radní a zastupitelé. Naštvání obyvatel Prahy 7 vedlo k tomu, že na radnici ve volbách poslali právě organizátory referenda. Po vítězství v roce 2014 nové vedení zahájilo proces výběru radnice. Na základě veřejné soutěže v listopadu 2015 zastupitelstvo rozhodlo o nákupu staré administrativní budovy za 89 mil. Kč bez daně. Vklad vlastnického práva proběhl v únoru 2016. V první polovině téhož roku proběhla mezinárodní architektonická soutěž. Zvítězilo v ní studio Atelier bod architekti. V soutěži na zhotovitele stavby uspělo konsorcium firem Metrostav – Geosan. Rekonstrukce objektu odstartovala v listopadu 2017 a probíhala 27 měsíců.

Náklady na stavební práce vyšly na 241 mil. Kč bez DPH.  Celkem tak náklady na budovu bez daně dosáhly 362 milionů Kč, a to včetně úpravy vnitřních dispozic, vybavení vestavným nábytkem a veškerou technologií. Oproti tomu původní záměr zněl na 1,6 miliardy korun bez daně pouze na stavbu jako takovou, další desítky, a možná stovky milionů by stálo dokončení vnitřních dispozic a vybavení.

Nová radnice Prahy 7 má symbolicky sedm administrativních pater s celkovou podlahovou výměru 5.500 m2. V budově je 202 pracovních míst a zasedací místnosti pro 230 lidí. Do nové budovy se přestěhovaly veškeré agendy, které dosud sídlily na nábř. Kpt. Jaroše. Vzhledem k tomu, že v ulici U průhonu 11 (jen 2 minuty pěšky od nové radnice) byla již dříve umístěna agenda přestupků, zůstane zde a lidé si budou moci vše vyřídit v jedné ulici bez nutnosti cestovat po Sedmičce. Vedení městské části zároveň posílilo fungování infocentra v ul. Milady Horákové 2, kde si občané nově mohou vyřídit také parkovací oprávnění.  

„Do finančního limitu referenda jsme se vešli s velkou rezervou a jsme na zhruba třetině nákladů původního šíleného projektu. Navíc mají lidé z Prahy 7 krásnou radnici. Díky mezinárodní architektonické soutěži jsme mohli vybírat z návrhů od 70 studií z celého světa. To je v rámci Prahy velký úspěch a potvrzení, že architektonická soutěž na veřejnou budovu může skončit úspěšnou realizací a ne blamáží, jako tomu bohužel v minulosti často bylo,“ doplnil starosta Jan Čižinský.

Nejvýraznějším prvkem budovy je fasáda z neomítnutých cihel s hluboko zasazenými okny, která odkazuje k industriálnímu původu Holešovic. Nejen symbolický, ale doslova sousedský vztah k lokalitě mají hodiny umístěné na nejvyšším bodě fasády. Dodala je rodinná hodinářská společnost Ludvig Heinz, která sídlí prakticky za rohem v Tusarově ulici. Již sedm generací se stará o stovky věžních hodin v celé republice, včetně hodin na nedávno zrekonstruované Vodárenské věži na Letné.

„Radnici jsme v porovnání s jinými srovnatelnými projekty v Praze pořídili za krátkou dobu a velmi příznivou cenu. Obzvláště uvážíme-li, že šlo o kompletní přestavbu. Budovu jsme kupovali s vědomím, že technologie z počátku 90. let jsou odžité, jak provozně, tak morálně, a také nároky na energetiku budov se výrazně zpřísnily. Z budovy zůstal v podstatě jen skelet, a také ten se musel významně upravit, čímž jsme významně zlepšili statiku budovy. Přesunuli jsme také centrální schodiště a propojili přízemí a první patro otevřením vnitřního atria. Tím jsme vytvořili příjemnou přepážkovou halu pro nejvíce navštěvované agendy úřadu, jako je výdej dokladů, podatelna, CzechPoint či Žívnostenský úřad,“ řekl místostarosta Prahy 7 Pavel Zelenka, který měl projekt nové radnice na starosti.

Radnice je maximálně otevřená sousedům. Je vybavena podzemním multifunkčním sálem pro 100 osob, který městská část vedle zasedání zastupitelstva nabídne k využití pro další akce. V přízemí v přepážkové hale si lidé mohou dát kávu a drobné občerstvení, prosklená zasedací síň na střeše nabízí výhled na celé Holešovice a bude otevřená třeba pro vítání dětí či malé svatby. Před hlavním vchodem lidé najdou z ulice přístupnou elektronickou úřední desku, uvnitř radnice nechybí pítka či toalety s přebalovacími pulty. Šeď staré budovy vystřídaly pestré barvy. Každé patro má své barevné odlišení, které lidem pomůže v orientaci. 

„Chtěli jsme, aby radnice působila neokázale, svěže a moderně. Vytvořili jsme místo, kde se lidé mohou cítit příjemně a hned pochopit, že radnice Prahy 7 patří jim a je tu pro ně, na rozdíl od některých jiných státních úřadů, které zamrzly v období Rakousko-Uherska,“ uvedl Pavel Zelenka


Jak šel čas s radnicí Prahy 7

Historie
1884
Na sklonku roku 1884 se obec Holešovice-Bubny připojila k Praze a stala se sedmou pražskou částí. Do 2 sv. války fungovala v Praze 7 tzv. magistrátní expozitura (od roku 1922 magistrátní úřadovna), která vykonávala zejména státní správu v přenesené působnosti (řešila především agendu živnostenskou, daňovou, pohřební apod.). Sídlila nejprve v dnes již neexistující budově v Nádražní ulici (dnes ul. Železničářů), ve druhé polovině 30. let pak v budově Elektrických podniků (Bubenská 1).

1945
V letech 1945 – 46 byly pro účely národního výboru postaveny dřevěné domky zvané Dřevák na pozemku nad Parkhotelem (dnes OC Letná).

Cca 1946-1993
Radnice sídlí v Dřeváku do roku 1993, kdy se stěhuje do budovy Generálního finančního ředitelství na nábř. Kpt. Jaroše.

2005
Rada vedená ODS (starosta Tomáš Dub) pronajímá pozemek ve vlastnictví městské části vhodný pro stavbu radnice nad Parkhotelem na výstavbu obchodního centra Palác Stromovka

2008-2012
Vznikají plány na koupi různých budov nebo podnikatelských záměrů za účelem výstavby radnice a dalších komerčních ploch. Za posudky na jednotlivé projekty je postupně vyplaceno 14,5 milionu Kč. Nejblíže k realizaci se dostává projekt nákupu administrativních budov v Argentinské x Jateční známý pod názvem Art Gen za 1,6 mld. Kč. Proti tomuto záměru se zvedá občanský odpor a vzniká petice za vypsání referenda za nepředraženou radnici.

2013
Leden – uspořádáno závazné referendum o výstavbě nepředražené radnice, ve kterém rozhodli občané o omezení rozpočtu na pořízení budovy radnice na 500 mil. vč DPH.

2014
Listopad - koalice vítězných kandidátek Praha 7 sobě / PRO 7 přebírá úřad sídlící v budově Generálního finančního ředitelství MF, nábř. Kpt. Jaroše 1000 s nájemní smlouvou platnou do konce roku 2015

2015
Duben – prodloužena nájemní smlouva v budově GFŘ do konce roku 2019
Říjen – 23. 10. vyhlášena veřejná soutěž na koupi vhodné kancelářské budovy v Praze 7
Listopad – rozhodnutí Zastupitelstva o koupi budovy U Průhonu 32

2016
Únor – zapsání budovy do majetku MČ Praha 7; vyhlášení mezinárodní architektonické soutěže na novou podobu budoucího sídla úřadu
Květen – vyhlášení výsledků architektonické soutěže (přihlášeno 70 návrhů z 18 zemí): vítězem se stalo studio Bod Architekti, s. r. o.
Srpen – zahájení projektových prací vítězem soutěže

2017
Duben – vydáno stavební povolení
Červen – vyhlášena veřejná nadlimitní zakázka na stavbu Nové radnice (odevzdány 4 platné nabídky)
Září – vybrán dodavatel sdružení Geosan/Metrostav
Listopad – zahájena stavba s termínem dokončení prosinec 2018

2018
Únor – po odstrojení skeletu je nalezeno odlišné provedení nosného systému, než uvádí projekt, a je nutná změna technologie zpevnění skeletu
Září – podepsán dodatek na prodloužení doby výstavby v důsledku nepředpokládaných okolností; nový termín dokončení stanoven na říjen/listopad 2019

2019
Leden – září – Probíhá výstavba dle nově schváleného harmonogramu.
Říjen – prosince – Dokončování interiérů.

2020
Leden – 9. 1. budova zkolaudována
Únor – 5. 2. budova převzata investorem
Březen – 2. 3. úředníci začínají pracovat v nové budově

Obestavěný prostor budovy: 19 604 m3
Celková hrubá podlažní plocha: 5447 m2
Celková užitná plocha místností: 4635 m2
Počet kancelářských míst: 202
Počet míst v zasedacích místnostech: 230

Rozpočet
Pozemek s původní budovou stál 89 mil. Kč bez daně z převodu nemovitosti
Náklady na rekonstrukci 241 mil. Kč bez DPH, pokryto bez využití úvěru
Projektanti, stavební dozor, vedení projektu a architektonická soutěž – 21 mil. Kč bez DPH
Vestavěný nábytek – 10 mil. Kč bez DPH
Celkový účet za novou radnici činí 362 milionů Kč bez DPH.

tisková zpráva MČ Praha 7

___

Náklady na novou radnici Prahy 7 dosáhly 362 milionů korun
(ČTK) - Náklady na vybudování nové radnice Prahy 7 v ulici U Průhonu dosáhly 362 milionů Kč bez DPH. Provozní náklady budou čtyři miliony. Městská část ročně uspoří šest až sedm milionů. Na dotaz ČTK to dnes řekli starosta Jan Čižinský (Praha 7 Sobě) a místostarosta Pavel Zelenka (Praha 7 Sobě).

V ulici U Průhonu úředníci Prahy 7 pracují od pondělka tohoto týdne. Z budovy na nábřeží Kapitána Jaroše se musela radnice odstěhovat kvůli končící nájemní smlouvě. Za pronájem tu platila 11 milionů. Nový objekt koupila za 89 milionů korun.

"Máme nyní samozřejmě jen propočet provozních nákladů, realitu zjistíme až na konci alespoň jednoho roku. Je třeba ale dodat, že jsme byli v situaci, kdy nám 11milionový, relativně slušný nájem končil na konci roku 2019. Dělali jsme si analýzu a takový nájem bychom už nedostali, teď bychom platili daleko víc, počítáme až k 19 milionům," řekl Zelenka.

Přestavba původní budovy trvala 27 měsíců a městská část ji převzala letos 5. února. Nyní jsou již odstraňovány drobné vady a nedodělky. "Pak ještě zbývají drobnosti týkající se nábytku. Ještě nám chybí na některých patrech kuchyňky...ale to se odstraní do týdne," řekl Zelenka.

Radnice také řeší dostupnost úřadu veřejnou dopravou. Přestože je tramvajová zastávka vzdálena několik desítek metrů, vedení městské části chce, aby před úřadem stavěla autobusová linka 156, která obkružuje Prahu 7. O změně trasy autobusu nyní jedná s městskou organizací Ropid, která plánuje pražskou MHD.

Do ulice U Průhonu byli přestěhováni všichni úředníci z budovy na nábřeží. V budově je 5500 metrů čtverečních podlahové plochy a 202 pracovních míst. Zasedací místnosti pojmou 230 lidí. Na střeše je terasa, na které se budou konat svatby. Venkovní terasy jsou i u většiny spodních pater. Podoba budovy vzešla z mezinárodní architektonické soutěže.

V nové budově jsou sestěhovány všechny odbory, které obyvatelé navštěvují. Pouze úředníci řešící dopravní přestupky jsou několik desítek metrů daleko na rohu ulic U Průhonu a Komunardů, kde sídlili i v minulosti. "Všechny části úřadu sídlí v našem vlastním majetku, nikde nejsme v nájmu, což je klíčové," řekl Zelenka. Mimo budovu jsou také projektanti, ti ale podle Čižinského pracují pro městskou část vždy jen dočasně.

Výběr nového sídla provázely problémy. Někdejší představitelé Prahy 7 pod vedením ODS plánovali za nové sídlo vydat přes miliardu korun. Proti tomu se tehdy postavili obyvatelé v čele s nynějším starostou. Dosáhli referenda, v němž byl schválen půlmiliardový limit celkových nákladů. "Ten jsme splnili s poměrně značnou rezervou," řekl Čižinský.

Doplněno stavbaweb:
Autorem projektu rekonstrukce je Atelier Bod architekti.

Projekt na jejich stránkách najdete ZDE.
Informace o soutěži na podobu nové radnice pro Prahu 7 najdete na stránkách ČKA.

Související články:
Nové sídlo radnice Prahy 7  19.5.2016
Nové sídlo radnice Prahy 7 by mělo stát zhruba 250 milionů  29.2.2016
Mezinárodní architektonická soutěž na podobu nové radnice Prahy 7  15.2.2016
Radnice Prahy 7 by se mohla přestěhovat do Holešovické tržnice 18.4.2012

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 

6. 3. 2020 12:21:13. Re: Nová radnice Prahy 7. D.
6. 3. 2020 22:13:16. Re: Re: Nová radnice Prahy 7. Jitka
6. 3. 2020 23:40:51. Re: Re: Re: Nová radnice Prahy 7. D.
9. 3. 2020 09:28:55. Re: Re: Re: Re: Nová radnice Prahy 7. D.
11. 3. 2020 18:50:12. Re: Re: Re: Re: Re: Nová radnice Prahy 7. Jitka

 
 
 
 

6. 3. 2020 12:21:13. Re: Nová radnice Prahy 7. D.

  Určitě pěkná realizace, ale některé věci mě zaráží. Nepřekvapí zde zveřejněný sebechválící text, nakonec současný starosta je mistrem politického marketingu. Překvapí naopak, že se vybuduje radnice stranou v boční ulici a až pak se začne řešit, že by tam měl zajíždět autobus. Umístění je celkem zvláštní, u radnice bych čekal nějaké výsadní umístění. Minimálně zvláštní je, že se do nové budovy všichni stejně nevejdou, o nějaké prostorové rezervě nemluvě. Jestli je onen pavilonek na střeše myšlen na svatby, tak je to úlet. Nejen že tam není pořádně prostor a použité židle jsou pro tento účel nevhodné (ty se nakonec dají okamžitě vyměnit), ale nezakrytý strop se vzduchotechnikou, to nějak nechápu. Totální úlet je točitě schodiště ve vstupní hale, které hezky vypadá, ale je nesmyslnou bariérou na cestě k výtahům.

6. 3. 2020 22:13:16. Re: Re: Nová radnice Prahy 7. Jitka

  Ono když hledáte v blokové zástavbě budovu vhodnou k přestavbě, tak si těžko můžete vybírat dům na reprezentativním místě. Ale o změně trasy autobusu mohli opravdu jednat dřív. Snad aspoň parkovací místa pro invalidy stihli označit včas.

6. 3. 2020 23:40:51. Re: Re: Re: Nová radnice Prahy 7. D.

  Jenže Praha 7 nejsou zdaleka jen Holešovice, těch možností, třeba i dopravně mnohem vhodnějších, je docela dost. Vzhledem k tomu, na jak dlouho se taková budova staví a v porovnání s blbostmi, za které se vyhazují neskutečné částky, bych skoro řekl, že pořizovací cena je skoro irelevantní.

9. 3. 2020 09:28:55. Re: Re: Re: Re: Nová radnice Prahy 7. D.

  Holešovice jsou asi nejvýraznější částí Praha 7, ale i v rámci Holešovic je celá řada rozvojových ploch, včetně chystaných obřích developerských projektů. Za ideální bych považoval okolí metra Nádraží Holešovice (metro, autobusy, tramvaje, silniční síť), je to ideálně dostupné místo, je tam spousta volných pozemků, nakonec i přímo u metra, tam by se dala vybudovat živá radnice s adekvátním prostorem kolem. Takhle to bude jen mrtvá administrativní budova, která už nyní kapacitně nestačí, navíc je na nevhodném místě. Hezké, že se ušetřilo, ale výsledkem je na desetiletí nevhodné řešení. Osobně bych něco takového za šetření nepovažoval, spíše se jedná o vyhozené stovky milionů. Nic z toho samozřejmě není chybou architektů.

11. 3. 2020 18:50:12. Re: Re: Re: Re: Re: Nová radnice Prahy 7. Jitka

  Mluvíme tak trochu každý o něčem jiném. Vám se nelíbí samotné rozhodnutí nestavět novou reprezentativní budovu. S tím souhlasím, ale říkám, že pokud se rozhodli použít existující budovu, tak žádné reprezentativní nejsou k mání. Na základě politického rozhodnutí spolu s referendem omezujícím výši investic těžko mohlo dojít k lepšímu výsledku.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz