Nová radnice Prahy 7

Nová radnice Prahy 7

(6. 3. 2020) Praha 7 po 135 letech otevřela novou radnici

   
 
 
 
 

Nová radnice Prahy 7

V pondělí 3. února 2020 zažila Praha 7 historický okamžik. Po 135 letech ukončila období provizorií a pronájmů a otevřela vlastní reprezentativní radnici. Kompletní realizace projektu, včetně mezinárodní architektonické soutěže, zabrala pouhé čtyři roky, samotná stavba probíhala 27 měsíců. To je v českých podmínkách naprosto výjimečná rychlost. Plně funkční nová radnice, která stála třetinu původně plánovaného megalomanského projektu, je nyní v provozu na adrese U Průhonu 38/1338.

„Na začátku cesty k nové radnici bylo občanské referendum, které jsme zorganizovali s kolegy a přáteli. Štvalo nás, že naši političtí předchůdci chtěli postavit megalomanský projekt za jeden a půl miliardy korun. V referendu jsme se zavázali, že kompletní náklady na radnici se vším všudy nepřesáhnou hranici 500 milionů a že její podobu určí architektonická soutěž. Dnes máme splněno,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský.

Referendu za nepředraženou radnici se bývalé vedení městské části v čele s ODS bránilo a proběhlo až na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Mezi hlavní iniciátory referenda patřil Jan Čižinský a další současní radní a zastupitelé. Naštvání obyvatel Prahy 7 vedlo k tomu, že na radnici ve volbách poslali právě organizátory referenda. Po vítězství v roce 2014 nové vedení zahájilo proces výběru radnice. Na základě veřejné soutěže v listopadu 2015 zastupitelstvo rozhodlo o nákupu staré administrativní budovy za 89 mil. Kč bez daně. Vklad vlastnického práva proběhl v únoru 2016. V první polovině téhož roku proběhla mezinárodní architektonická soutěž. Zvítězilo v ní studio Atelier bod architekti. V soutěži na zhotovitele stavby uspělo konsorcium firem Metrostav – Geosan. Rekonstrukce objektu odstartovala v listopadu 2017 a probíhala 27 měsíců.

Náklady na stavební práce vyšly na 241 mil. Kč bez DPH.  Celkem tak náklady na budovu bez daně dosáhly 362 milionů Kč, a to včetně úpravy vnitřních dispozic, vybavení vestavným nábytkem a veškerou technologií. Oproti tomu původní záměr zněl na 1,6 miliardy korun bez daně pouze na stavbu jako takovou, další desítky, a možná stovky milionů by stálo dokončení vnitřních dispozic a vybavení.

Nová radnice Prahy 7 má symbolicky sedm administrativních pater s celkovou podlahovou výměru 5.500 m2. V budově je 202 pracovních míst a zasedací místnosti pro 230 lidí. Do nové budovy se přestěhovaly veškeré agendy, které dosud sídlily na nábř. Kpt. Jaroše. Vzhledem k tomu, že v ulici U průhonu 11 (jen 2 minuty pěšky od nové radnice) byla již dříve umístěna agenda přestupků, zůstane zde a lidé si budou moci vše vyřídit v jedné ulici bez nutnosti cestovat po Sedmičce. Vedení městské části zároveň posílilo fungování infocentra v ul. Milady Horákové 2, kde si občané nově mohou vyřídit také parkovací oprávnění.  

„Do finančního limitu referenda jsme se vešli s velkou rezervou a jsme na zhruba třetině nákladů původního šíleného projektu. Navíc mají lidé z Prahy 7 krásnou radnici. Díky mezinárodní architektonické soutěži jsme mohli vybírat z návrhů od 70 studií z celého světa. To je v rámci Prahy velký úspěch a potvrzení, že architektonická soutěž na veřejnou budovu může skončit úspěšnou realizací a ne blamáží, jako tomu bohužel v minulosti často bylo,“ doplnil starosta Jan Čižinský.

Nejvýraznějším prvkem budovy je fasáda z neomítnutých cihel s hluboko zasazenými okny, která odkazuje k industriálnímu původu Holešovic. Nejen symbolický, ale doslova sousedský vztah k lokalitě mají hodiny umístěné na nejvyšším bodě fasády. Dodala je rodinná hodinářská společnost Ludvig Heinz, která sídlí prakticky za rohem v Tusarově ulici. Již sedm generací se stará o stovky věžních hodin v celé republice, včetně hodin na nedávno zrekonstruované Vodárenské věži na Letné.

„Radnici jsme v porovnání s jinými srovnatelnými projekty v Praze pořídili za krátkou dobu a velmi příznivou cenu. Obzvláště uvážíme-li, že šlo o kompletní přestavbu. Budovu jsme kupovali s vědomím, že technologie z počátku 90. let jsou odžité, jak provozně, tak morálně, a také nároky na energetiku budov se výrazně zpřísnily. Z budovy zůstal v podstatě jen skelet, a také ten se musel významně upravit, čímž jsme významně zlepšili statiku budovy. Přesunuli jsme také centrální schodiště a propojili přízemí a první patro otevřením vnitřního atria. Tím jsme vytvořili příjemnou přepážkovou halu pro nejvíce navštěvované agendy úřadu, jako je výdej dokladů, podatelna, CzechPoint či Žívnostenský úřad,“ řekl místostarosta Prahy 7 Pavel Zelenka, který měl projekt nové radnice na starosti.

Radnice je maximálně otevřená sousedům. Je vybavena podzemním multifunkčním sálem pro 100 osob, který městská část vedle zasedání zastupitelstva nabídne k využití pro další akce. V přízemí v přepážkové hale si lidé mohou dát kávu a drobné občerstvení, prosklená zasedací síň na střeše nabízí výhled na celé Holešovice a bude otevřená třeba pro vítání dětí či malé svatby. Před hlavním vchodem lidé najdou z ulice přístupnou elektronickou úřední desku, uvnitř radnice nechybí pítka či toalety s přebalovacími pulty. Šeď staré budovy vystřídaly pestré barvy. Každé patro má své barevné odlišení, které lidem pomůže v orientaci. 

„Chtěli jsme, aby radnice působila neokázale, svěže a moderně. Vytvořili jsme místo, kde se lidé mohou cítit příjemně a hned pochopit, že radnice Prahy 7 patří jim a je tu pro ně, na rozdíl od některých jiných státních úřadů, které zamrzly v období Rakousko-Uherska,“ uvedl Pavel Zelenka


Jak šel čas s radnicí Prahy 7

Historie
1884
Na sklonku roku 1884 se obec Holešovice-Bubny připojila k Praze a stala se sedmou pražskou částí. Do 2 sv. války fungovala v Praze 7 tzv. magistrátní expozitura (od roku 1922 magistrátní úřadovna), která vykonávala zejména státní správu v přenesené působnosti (řešila především agendu živnostenskou, daňovou, pohřební apod.). Sídlila nejprve v dnes již neexistující budově v Nádražní ulici (dnes ul. Železničářů), ve druhé polovině 30. let pak v budově Elektrických podniků (Bubenská 1).

1945
V letech 1945 – 46 byly pro účely národního výboru postaveny dřevěné domky zvané Dřevák na pozemku nad Parkhotelem (dnes OC Letná).

Cca 1946-1993
Radnice sídlí v Dřeváku do roku 1993, kdy se stěhuje do budovy Generálního finančního ředitelství na nábř. Kpt. Jaroše.

2005
Rada vedená ODS (starosta Tomáš Dub) pronajímá pozemek ve vlastnictví městské části vhodný pro stavbu radnice nad Parkhotelem na výstavbu obchodního centra Palác Stromovka

2008-2012
Vznikají plány na koupi různých budov nebo podnikatelských záměrů za účelem výstavby radnice a dalších komerčních ploch. Za posudky na jednotlivé projekty je postupně vyplaceno 14,5 milionu Kč. Nejblíže k realizaci se dostává projekt nákupu administrativních budov v Argentinské x Jateční známý pod názvem Art Gen za 1,6 mld. Kč. Proti tomuto záměru se zvedá občanský odpor a vzniká petice za vypsání referenda za nepředraženou radnici.

2013
Leden – uspořádáno závazné referendum o výstavbě nepředražené radnice, ve kterém rozhodli občané o omezení rozpočtu na pořízení budovy radnice na 500 mil. vč DPH.

2014
Listopad - koalice vítězných kandidátek Praha 7 sobě / PRO 7 přebírá úřad sídlící v budově Generálního finančního ředitelství MF, nábř. Kpt. Jaroše 1000 s nájemní smlouvou platnou do konce roku 2015

2015
Duben – prodloužena nájemní smlouva v budově GFŘ do konce roku 2019
Říjen – 23. 10. vyhlášena veřejná soutěž na koupi vhodné kancelářské budovy v Praze 7
Listopad – rozhodnutí Zastupitelstva o koupi budovy U Průhonu 32

2016
Únor – zapsání budovy do majetku MČ Praha 7; vyhlášení mezinárodní architektonické soutěže na novou podobu budoucího sídla úřadu
Květen – vyhlášení výsledků architektonické soutěže (přihlášeno 70 návrhů z 18 zemí): vítězem se stalo studio Bod Architekti, s. r. o.
Srpen – zahájení projektových prací vítězem soutěže

2017
Duben – vydáno stavební povolení
Červen – vyhlášena veřejná nadlimitní zakázka na stavbu Nové radnice (odevzdány 4 platné nabídky)
Září – vybrán dodavatel sdružení Geosan/Metrostav
Listopad – zahájena stavba s termínem dokončení prosinec 2018

2018
Únor – po odstrojení skeletu je nalezeno odlišné provedení nosného systému, než uvádí projekt, a je nutná změna technologie zpevnění skeletu
Září – podepsán dodatek na prodloužení doby výstavby v důsledku nepředpokládaných okolností; nový termín dokončení stanoven na říjen/listopad 2019

2019
Leden – září – Probíhá výstavba dle nově schváleného harmonogramu.
Říjen – prosince – Dokončování interiérů.

2020
Leden – 9. 1. budova zkolaudována
Únor – 5. 2. budova převzata investorem
Březen – 2. 3. úředníci začínají pracovat v nové budově

Obestavěný prostor budovy: 19 604 m3
Celková hrubá podlažní plocha: 5447 m2
Celková užitná plocha místností: 4635 m2
Počet kancelářských míst: 202
Počet míst v zasedacích místnostech: 230

Rozpočet
Pozemek s původní budovou stál 89 mil. Kč bez daně z převodu nemovitosti
Náklady na rekonstrukci 241 mil. Kč bez DPH, pokryto bez využití úvěru
Projektanti, stavební dozor, vedení projektu a architektonická soutěž – 21 mil. Kč bez DPH
Vestavěný nábytek – 10 mil. Kč bez DPH
Celkový účet za novou radnici činí 362 milionů Kč bez DPH.

tisková zpráva MČ Praha 7

___

Náklady na novou radnici Prahy 7 dosáhly 362 milionů korun
(ČTK) - Náklady na vybudování nové radnice Prahy 7 v ulici U Průhonu dosáhly 362 milionů Kč bez DPH. Provozní náklady budou čtyři miliony. Městská část ročně uspoří šest až sedm milionů. Na dotaz ČTK to dnes řekli starosta Jan Čižinský (Praha 7 Sobě) a místostarosta Pavel Zelenka (Praha 7 Sobě).

V ulici U Průhonu úředníci Prahy 7 pracují od pondělka tohoto týdne. Z budovy na nábřeží Kapitána Jaroše se musela radnice odstěhovat kvůli končící nájemní smlouvě. Za pronájem tu platila 11 milionů. Nový objekt koupila za 89 milionů korun.

"Máme nyní samozřejmě jen propočet provozních nákladů, realitu zjistíme až na konci alespoň jednoho roku. Je třeba ale dodat, že jsme byli v situaci, kdy nám 11milionový, relativně slušný nájem končil na konci roku 2019. Dělali jsme si analýzu a takový nájem bychom už nedostali, teď bychom platili daleko víc, počítáme až k 19 milionům," řekl Zelenka.

Přestavba původní budovy trvala 27 měsíců a městská část ji převzala letos 5. února. Nyní jsou již odstraňovány drobné vady a nedodělky. "Pak ještě zbývají drobnosti týkající se nábytku. Ještě nám chybí na některých patrech kuchyňky...ale to se odstraní do týdne," řekl Zelenka.

Radnice také řeší dostupnost úřadu veřejnou dopravou. Přestože je tramvajová zastávka vzdálena několik desítek metrů, vedení městské části chce, aby před úřadem stavěla autobusová linka 156, která obkružuje Prahu 7. O změně trasy autobusu nyní jedná s městskou organizací Ropid, která plánuje pražskou MHD.

Do ulice U Průhonu byli přestěhováni všichni úředníci z budovy na nábřeží. V budově je 5500 metrů čtverečních podlahové plochy a 202 pracovních míst. Zasedací místnosti pojmou 230 lidí. Na střeše je terasa, na které se budou konat svatby. Venkovní terasy jsou i u většiny spodních pater. Podoba budovy vzešla z mezinárodní architektonické soutěže.

V nové budově jsou sestěhovány všechny odbory, které obyvatelé navštěvují. Pouze úředníci řešící dopravní přestupky jsou několik desítek metrů daleko na rohu ulic U Průhonu a Komunardů, kde sídlili i v minulosti. "Všechny části úřadu sídlí v našem vlastním majetku, nikde nejsme v nájmu, což je klíčové," řekl Zelenka. Mimo budovu jsou také projektanti, ti ale podle Čižinského pracují pro městskou část vždy jen dočasně.

Výběr nového sídla provázely problémy. Někdejší představitelé Prahy 7 pod vedením ODS plánovali za nové sídlo vydat přes miliardu korun. Proti tomu se tehdy postavili obyvatelé v čele s nynějším starostou. Dosáhli referenda, v němž byl schválen půlmiliardový limit celkových nákladů. "Ten jsme splnili s poměrně značnou rezervou," řekl Čižinský.

Doplněno stavbaweb:
Autorem projektu rekonstrukce je Atelier Bod architekti.

Projekt na jejich stránkách najdete ZDE.
Informace o soutěži na podobu nové radnice pro Prahu 7 najdete na stránkách ČKA.

Související články:
Nové sídlo radnice Prahy 7  19.5.2016
Nové sídlo radnice Prahy 7 by mělo stát zhruba 250 milionů  29.2.2016
Mezinárodní architektonická soutěž na podobu nové radnice Prahy 7  15.2.2016
Radnice Prahy 7 by se mohla přestěhovat do Holešovické tržnice 18.4.2012

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 

6. 3. 2020 12:21:13. Re: Nová radnice Prahy 7. D.
6. 3. 2020 22:13:16. Re: Re: Nová radnice Prahy 7. Jitka
6. 3. 2020 23:40:51. Re: Re: Re: Nová radnice Prahy 7. D.
9. 3. 2020 09:28:55. Re: Re: Re: Re: Nová radnice Prahy 7. D.
11. 3. 2020 18:50:12. Re: Re: Re: Re: Re: Nová radnice Prahy 7. Jitka

 
 
 
 

6. 3. 2020 12:21:13. Re: Nová radnice Prahy 7. D.

  Určitě pěkná realizace, ale některé věci mě zaráží. Nepřekvapí zde zveřejněný sebechválící text, nakonec současný starosta je mistrem politického marketingu. Překvapí naopak, že se vybuduje radnice stranou v boční ulici a až pak se začne řešit, že by tam měl zajíždět autobus. Umístění je celkem zvláštní, u radnice bych čekal nějaké výsadní umístění. Minimálně zvláštní je, že se do nové budovy všichni stejně nevejdou, o nějaké prostorové rezervě nemluvě. Jestli je onen pavilonek na střeše myšlen na svatby, tak je to úlet. Nejen že tam není pořádně prostor a použité židle jsou pro tento účel nevhodné (ty se nakonec dají okamžitě vyměnit), ale nezakrytý strop se vzduchotechnikou, to nějak nechápu. Totální úlet je točitě schodiště ve vstupní hale, které hezky vypadá, ale je nesmyslnou bariérou na cestě k výtahům.

6. 3. 2020 22:13:16. Re: Re: Nová radnice Prahy 7. Jitka

  Ono když hledáte v blokové zástavbě budovu vhodnou k přestavbě, tak si těžko můžete vybírat dům na reprezentativním místě. Ale o změně trasy autobusu mohli opravdu jednat dřív. Snad aspoň parkovací místa pro invalidy stihli označit včas.

6. 3. 2020 23:40:51. Re: Re: Re: Nová radnice Prahy 7. D.

  Jenže Praha 7 nejsou zdaleka jen Holešovice, těch možností, třeba i dopravně mnohem vhodnějších, je docela dost. Vzhledem k tomu, na jak dlouho se taková budova staví a v porovnání s blbostmi, za které se vyhazují neskutečné částky, bych skoro řekl, že pořizovací cena je skoro irelevantní.

9. 3. 2020 09:28:55. Re: Re: Re: Re: Nová radnice Prahy 7. D.

  Holešovice jsou asi nejvýraznější částí Praha 7, ale i v rámci Holešovic je celá řada rozvojových ploch, včetně chystaných obřích developerských projektů. Za ideální bych považoval okolí metra Nádraží Holešovice (metro, autobusy, tramvaje, silniční síť), je to ideálně dostupné místo, je tam spousta volných pozemků, nakonec i přímo u metra, tam by se dala vybudovat živá radnice s adekvátním prostorem kolem. Takhle to bude jen mrtvá administrativní budova, která už nyní kapacitně nestačí, navíc je na nevhodném místě. Hezké, že se ušetřilo, ale výsledkem je na desetiletí nevhodné řešení. Osobně bych něco takového za šetření nepovažoval, spíše se jedná o vyhozené stovky milionů. Nic z toho samozřejmě není chybou architektů.

11. 3. 2020 18:50:12. Re: Re: Re: Re: Re: Nová radnice Prahy 7. Jitka

  Mluvíme tak trochu každý o něčem jiném. Vám se nelíbí samotné rozhodnutí nestavět novou reprezentativní budovu. S tím souhlasím, ale říkám, že pokud se rozhodli použít existující budovu, tak žádné reprezentativní nejsou k mání. Na základě politického rozhodnutí spolu s referendem omezujícím výši investic těžko mohlo dojít k lepšímu výsledku.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz