Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower

Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower

(18. 2. 2020) Ombudsmanka brání historické panorama Olomouce – kontroverzní Šantovku Tower posílá k soudu 

   
 
 
 
 

Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower

Ombudsmanka brání historické panorama Olomouce – kontroverzní Šantovku Tower posílá k soudu 
Od roku 2011 spolek Za krásnou Olomouc se spřízněnými odborníky – urbanisty, architekty, historiky a památkáři – konzistentně upozorňuje vedení města na zhoubnou snahou jít na ruku investorům i tam, kde může samo narazit na limity platné legislativy. Průběh schvalovacího procesu kontroverzní stavby Šantovka Tower zavdal k oprávněným pochybnostem veřejnosti o rovných právech a povinnostech občanů Olomouce a v širším záběru zpochybnil principy demokracie obecně.
Ve svém vyjádření odstupující ombudsmanka Anna Šabatová výstižně shrnula podstatné body žaloby, k níž se po prostudování celého spisu rozhodla. Snahu prosadit stavbu obytné výškové stavby v dosud úzkostlivě střeženém ochranném pásmu městské památkové rezervace shledává jako vážné ohrožení veřejného zájmu. Děje se tak přitom s tichým přitakáváním všech střídajících se municipalit a s otevřenou podporou úředníků magistrátu, kteří jsou pověření výkonem státní správy.
Architekt David Helcel z Iniciativy Občané proti Šantovka Tower k tomu dodává: „Právě provázanost samosprávy se státní správou, kroky a vyjádření bývalých i aktuálně činných městských politiků a průběžný tlak investora, který se odvolává na vágně formulovanou smlouvu o spolupráci, dělá z kauzy výmluvný příklad rizik systémové podjatosti.“
Spolek Za krásnu Olomouc spolu se zástupci Iniciativy Občané proti Šantovka Tower vyčerpali všechny řádné opravné prostředky bez adekvátní reakce. Proto se obrátili s podnětem k přezkoumání posledního sporného dokumentu v řadě - územního rozhodnutí pro Šantovka Tower vydaného stavebním odborem Magistrátu Města Olomouce – právě na Úřad veřejného ochránce práv jako na poslední možnou cestu k reálné nápravě celého sledu chyb v rozhodování státní správy a samosprávy.
„Spolek Za krásnou Olomouc se hlásí k aktivní účasti na posledním vývoji kauzy. Bezpráví, které ji po léta provází, nebylo možné s ohledem na profesní čest jeho členů, nechat jednoduše být“, konstatuje historička umění Martina Mertová. Dodává k tomu: „Byli jsme také vázání důvěrou početné odborné i laické veřejnosti, která sdílela náš názor a dlouhodobě naše úsilí podporovala. Za to jí samozřejmě patří dík.“
Michaela Johnová Čapková, která má na starosti finance spolku Za krásnou Olomouc, vysvětluje: „Jako nezisková organizace jsme peníze na přípravu právních podkladů pro Úřad ombudsmana získali od Nadace VIA z projektu Živá komunita. Zásadní část prostředků jsme pak dostali od veřejnosti přes server Darujeme.cz. Této podpory si vážíme zdaleka nejvíc. V prosinci loňského roku jsme k našemu překvapení dostali Cenu za odvahu od Nadačního fondu proti korupci.“
„Poslední měsíce nám tak vrátily naději,“ uzavírá David Helcel.
 Tisková zpráva spolku Za krásnou Olomouc a Iniciativy Občané proti Šantovka Tower k aktuální situaci v kauze Šantovka Tower


Investor: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower budí pochybnosti

(ČTK 17.2.2020) - Žaloba, kterou podala ombudsmanka Anna Šabatová proti rozhodnutí magistrátu ohledně umístění výškové budovy Šantovka Tower v sousedství historického jádra Olomouce, nebyla podle developera projektu připravena standardně a budí pochybnosti. ČTK to dnes řekl mluvčí projektu Šantovka Tower Juraj Aláč, podle kterého příprava investice pokračuje.Šabatová žalobu podanou ve veřejném zájmu minulý týden zdůvodnila tím, že olomoucký stavební úřad povolil umístění zhruba 74 metrů vysoké Šantovky Tower na základě nezákonných závazných stanovisek a v rozporu s územním plánem. Magistrát podle Šabatové rozhodnutím porušil například zákon o státní památkové péči či zákon o ochraně přírody a krajiny a jeho jednání vzbuzuje vážné pochybnosti o systémové nepodjatosti. Podle Šabatové může výšková budova nevratně poškodit historické panorama městské památkové rezervace.

Společnost Šantovka Tower, která za projektem výškové budovy stojí, podle Aláče zatím nemá k dispozici oficiální text žaloby. "Přesto považujeme za přinejmenším podivné některé vnější okolnosti této události. Pochybnosti budí především velmi zvláštní načasování podání žaloby na poslední okamžiky funkčního období ombudsmanky Anny Šabatové," řekl Aláč.

Uvedl, že úřad ombudsmana se při zjišťování okolností případu neobrátil na město Olomouc s žádostí o informace, podklady a stanovisko, což je podle něj oproti běžné praxi "naprosto nestandardní postup". "Potvrzovalo by to často se ve veřejném prostoru objevující hodnocení, že Úřad veřejného ochránce práv v pojetí paní Šabatové velmi stranil pohledu aktivistických skupin s určitým ideologickým zaměřením, ačkoliv právo na ochranu práv a rovného zacházení mají v demokratické společnosti všichni občané a všechny subjekt, včetně subjektů podnikatelských," míní Aláč.

Územní rozhodnutí na projekt Šantovka Tower už nabylo právní moci a stavitel může požádat o vydání stavebního povolení a zahájit výstavbu. Šabatová proto požádala soud o přednostní projednání žaloby a také o přiznání odkladného účinku žalobě. Žaloba zatím nezastavila přípravu projektu. "V současnosti vycházíme z platnosti všech dosavadních rozhodnutí, finalizujeme ve spolupráci s architekty detailní podobu stavby a pokračujeme v přípravě projektu do fáze stavebního povolení," řekl Aláč.

Developer požádal o územní rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower na konci roku 2017. Budova by měla stát na pozemcích v ochranném pásmu městské památkové rezervace. S projektem nesouhlasí památkáři ani někteří odborníci, podle nichž by poškodila historické panorama města. Investor tvrdí opak.


Olomoucká radnice zatím nemá informace o žalobě ombudsmanky 

(ČTK 14.2.2020) – Olomoucká radnice zatím nebude komentovat žalobu, kterou podala ve veřejném zájmu veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová proti rozhodnutí magistrátu ohledně umístění zhruba 74 metrů vysoké budovy Šantovka Tower u historického jádra Olomouce. "Informace máme aktuálně pouze z médií," řekla dnes ČTK mluvčí radnice Radka Štědrá. Město podle ní zatím kvůli tomuto případu a žalobě dosud nikdo neoslovil.

Magistrát podle Šabatové rozhodnutím porušil například zákon o státní památkové péči či zákon o ochraně přírody a krajiny. Jednání magistrátu podle ombudsmanky vzbuzuje vážné pochybnosti o systémové nepodjatosti.

"Není nám znám obsah žaloby a úřad ombudsmana si od magistrátu v této záležitosti nevyžádal ani žádnou dokumentaci, jako tomu bývá například u jiných případů, které úřad prověřuje a rozhoduje v nich. Úřadu ombudsmana magistrát poskytne samozřejmě veškerou součinnost, pokud o to bude požádán," uvedla Štědrá.

Olomoucký stavební úřad povolil umístění Šantovky Tower podle ombudsmanky na základě nezákonných závazných stanovisek a v rozporu s územním plánem. Podle Šabatové může výšková budova nevratně poškodit historické panorama městské památkové rezervace. Těchto skutečností si byl podle ombudsmanky magistrát plně vědom.

O věci navíc rozhodovali úředníci magistrátu, u nichž lze pochybovat o nepodjatosti, protože magistrát prostřednictvím primátora uzavřel s investorem smlouvu, v níž se město zavázalo pod hrozbou sankcí, že nebude stavební činnosti developera v lokalitě bránit, uvedla Šabatová.

"Proti vydanému územnímu rozhodnutí se kvůli jeho nezákonnosti mohlo odvolat město Olomouc, ale neučinilo tak. Důvodem může být mimo jiné existence smlouvy s developerem," upozornila Šabatová. Podle ní jde o ukázkový příklad rizika systémové podjatosti.

Územní rozhodnutí už ale nabylo právní moci a stavitel může požádat o vydání stavebního povolení a zahájit výstavbu. Ombudsmanka proto požádala Krajský soud v Ostravě o přednostní projednání žaloby a také o přiznání odkladného účinku žalobě.

Mluvčí olomoucké pobočky krajského soudu Michal Jelínek ČTK řekl, že žaloba byla zřejmě adresována ostravskému soudu, odkud bude přeposlána do Olomouce. Od podání žaloby má soud 30 dní na to, aby o návrhu na odkladný účinek rozhodl.


Ombudsmanka žaluje Olomouc kvůli stavbě Šantovka Tower
(ČTK 14.2.2020) – Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová podala žalobu ve veřejném zájmu proti rozhodnutí olomouckého magistrátu ohledně umístění stavby Šantovka Tower u historického jádra města. Magistrát podle ní porušil několik zákonů, například zákon o státní památkové péči či zákon o ochraně přírody a krajiny. Jednání magistrátu vzbuzuje vážné pochybnosti o systémové nepodjatosti, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.

Olomoucký stavební úřad povolil umístění stavby, která podle ombudmanky může nevratně poškodit historické panorama městské památkové rezervace, a to na základě nezákonných závazných stanovisek a v rozporu s územním plánem, uvedla mluvčí. Těchto skutečností si byl podle ombudsmanky magistrát plně vědom. O věci navíc rozhodovali úředníci magistrátu, u nichž lze pochybovat o jejich nepodjatosti, protože magistrát prostřednictvím svého primátora uzavřel s investorem smlouvu, v níž se město zavázalo pod hrozbou sankcí, že nebude stavební činnosti developera v lokalitě bránit, uvedla Šabatová.

"Proti vydanému územnímu rozhodnutí se kvůli jeho nezákonnosti mohlo odvolat město Olomouc, ale neučinilo tak. Důvodem může být mimo jiné existence smlouvy s developerem. Ten se dokonce dopisem přímo obrátil na primátora, tajemníka a další klíčové představitele města s důraznou připomínkou závazku města nečinit žádné kroky proti projektu. Uvedený postup developera nelze vnímat jinak než jako nátlak na město, aby dodrželo své smluvní závazky a v územním řízení nepostupovalo nezávisle," uvedla Šabatová. Podle ní jde o ukázkový příklad rizika systémové podjatosti.

Magistrát podle ní porušil několik zákonů, konkrétně zákon o státní památkové péči, zákon o ochraně přírody a krajiny, také správní řád, stavební zákon i závazky České republiky z Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy.

Územní rozhodnutí nabylo právní moci a stavitel může požádat o vydání stavebního povolení a zahájit výstavbu. Ombudsmanka proto požádala Krajský soud v Ostravě o přednostní projednání žaloby a také o přiznání odkladného účinku žalobě.

Developer požádal o územní rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower na konci roku 2017. Budova má být vysoká až 74 metrů, stát by měla na pozemcích v ochranném pásmu městské památkové rezervace.

Související články:
Zastupitelé Olomouce výškovou regulaci staveb opět neprojednali  19.6.2019
Olomoucká Šantovka Tower získala územní rozhodnutí  14.6.2019
Opozice chce kvůli Šantovce jednat o územním plánu Olomouce  5.3.2019
Radnice se rozhodla podat námitku k řízení o Šantovce Tower  21.2.2019
Ministerstvo obrátilo v kauze olomouckého mrakodrapu  7.2.2019
Pro Olomouc: Radnice měla podat námitky proti rozšíření Šantovky 7.2.2019
Veřejné shromáždění Občané proti Šantovce Tower  12.7.2018
Magistrát: Pozemky pro Šantovku Tower jsou v ochranném pásmu  23.10.2017
Souhlas Olomouce pro Šantovku Tower je podle kraje protizákonný  20.10.2016
Petice požaduje stavební uzávěru pro Šantovku v Olomouci 14.10.2016
Olomouc připravila stavební uzávěru v místě pro Šantovku Tower 13.1.2016
Olomouc chce na pozemcích pro Šantovku Tower stavební uzávěru  23.11.2015
Hejtmanství zrušilo souhlas olomoucké radnice pro Šantovku Tower 4.3.2015
Zastupitelé schválili územní plán Olomouce, městu hrozí žaloby 17.9.2014
Šantovka Tower vnesla svár mezi univerzitu a olomouckou radnici 30.6.2014
Nová městská čtvrť Šantovka v Olomouci 28.2.2014
Hejtmanství zrušilo souhlas olomoucké radnice pro Šantovku Tower 28.1.2014
Vědecká rada Filozofické fakulty UP je proti Šantovce Tower 13.1.2014
Krajský úřad prověří souhlas magistrátu pro Šantovku Tower 10.1.2014
V Olomouci byla otevřena nákupní galerie Šantovka 21.10.2013
S výškovou budovou v Olomouci nesouhlasí někteří architekti 12.2.2013
S výškovou budovou Šantovka nesouhlasí česká pobočka ICOMOS 2.12.2013
MMR zrušilo regulaci stavby výškových budov v Olomouckém kraji 25.11.2013
Investor Šantovky Tower obvinil památkáře z překročení pravomocí 22.11.2013
Občané proti Šantovka Tower: Olomoucká výzva 15.11.2013
NPÚ požádal hejtmanství, aby prověřilo souhlas pro Šantovku Tower 6.11.2013
Iniciativa Občané proti Šatovka Tower 18.10.2013
Stovky lidí v Olomouci protestovaly proti stavbě výškové budovy 23.10.2013
NPÚ požádá hejtmanství, aby prověřilo souhlas pro Šantovku Tower 23.10.2013
Iniciativa OBČANÉ PROTI ŠANTOVKA TOWER 21.10.2013
Proti mrakodrapu v Šantovce se chystá v Olomouci shromáždění 21.10.2013
Deník: Městští památkáři souhlasí s výškovou budovou v Olomouci 9.10.2013
SMC Development kvůli výškové budově podala stížnost na NPÚ 3.10.2013
Vědecká rada NPÚ odmítla výškovou budovu Šantovka v Olomouci 2.10.2013
Památkáři nesouhlasí se stavbou další výškové budovy v Olomouci 18.4.2013
Plánovaná výšková budova v Olomouci má první odpůrce 20.12.2012
V Olomouci se připravuje stavba další výškové budovy 12.12.2012
Petici proti výškovým budovám v Olomouci podepsalo na 800 lidí 23.5.2012
Petice proti výškáčům v Olomouci 21.5.2012Galerie Šantovka 28.11.2012
Multifunkční projekt Šantovka v Olomouci 21.2.2012Projekt Šantovka 9.6.2010
V Olomouci vznikne nová čtvrť za deset miliard korun 16.9.2009
Novou čtvrť Šantovka v Olomouci připraví světoznámí architekti 20.5.2009
Bourání Mila začalo, v Olomouci vyroste nová čtvrť Šantovka 7.4.2008
Bývalý areál Milo v Olomouci se změní na multifunkční centrum 23.11.2007
Architekti Šantovky získali prestižní ocenění 16.2.2011

Komentáře ke článku

 
 
 
 

18. 2. 2020 22:08:26. Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Lea Nardová
18. 2. 2020 23:48:31. Re: Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Jiří Kalvach
18. 2. 2020 23:51:06. Re: Re: Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Lea Nardová
18. 2. 2020 23:59:49. Re: Re: Re: Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Jiří Kalvach
19. 2. 2020 13:48:46. Re: Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Ing. arch. Marie Švábová, ASORKD (www.asorkd.cz)
21. 2. 2020 19:51:21. Re: Re: Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Jitka

18. 2. 2020 23:56:47. Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Jiří Kalvach

19. 2. 2020 00:11:09. Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Jiří Kalvach

 
 
 
 

18. 2. 2020 22:08:26. Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Lea Nardová

  Druhá největší městská památková rezervace Olomouc má pro svoji ochranu vyhlášené ochranné pásmo, které ale nic nechrání - chybí v něm totiž výrok... Magistrátní památkáři si tak flexibilně vymýšlejí podmínky ochrany či neochrany jak se jim zamane a jak kdo přitlačí. A nemohou si to vynachválit: v památkově identickém území sem tam zamítnou nadstavbu rodinného domu a sem tam „pustí“ 22 patrový mrakodrap, jak je vidět.

Dovolím si prognózu: dojemná shoda mezi špičkami už několikáté olomoucké politické garnitury a úředníky magistrátu už prošla mnohokrát ohněm, a je na ni 100% spolehnutí. Jen pro připomenutí: 3-letá nečinnost magistrátu při soudem nařízené nápravě zrušené části územního plánu a při nevyhlášení dílčí stavební uzávěry, kladné stanovisko šéfky magistrátních památkářů (na třetí pokus) poté co ho 2x zrušil nadřízený orgán. A abych nezapomněla na „zásluhy“ jednoho z největších malých mužů Olomouce – ministra kultury Staňka, který tak dlouho odkládal jednoznačné rozhodnutí svého ministerstva k této cause, až ho pro jistotu raději vůbec nestihl udělat.

Nebojte. Klapne to, A když bude nejhůř, pan Křeček není paní Šabatová.

Šantovka Tower bude! A protože žijeme v právní státě, který garantuje rovnost šancí a předvídatelnost práva, po Šantovka Tower začnou v prstenci ochranného pásma kolem Městské památkové rezervace vyrůstat další a další a hanácké mrakodrápky. Magistrát totiž už nebude moci otočit na obrtlíku a další stavby nepovolit. Protože precedent je precedent, tak proč toho nevyužít? Byty v oblacích, z jejichž oken se při nedělním vepřo-zelo-knedlo a lahváči budete moci dívat na barokní skvosty hluboko pod vámi…No řekněte: kdo to má? Myslíte, že bude o zájemce nouze? A město Olomouc konečně prolomí svoji provinciálnost, konečně prorazí a stane se urbanistickou raritou Evropy. Ne kvůli už dávnou okoukanému historickému jádru, ale kvůli náhrdelníků „Nabob“ Towerů kolem něj.

18. 2. 2020 23:48:31. Re: Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Jiří Kalvach

  Paní Nardová, tak to nebude, Tower nebude, protože jsou ještě jiné způsoby jak stavbě zabránit. On s tím právním státem u nás to není moc horké. A když dobří lidé něčemu špatnému brání, tak to tak dopadne. Roh na Václaváku a Opletalové, to bylo jiné kafe. To ještě šlo i pochopit, se skřípěním zubů. Ale věž v Olomouci, to tedy NE. Stačí dobrý vůdce, který ví jak na věc. Stovky lidí se přidají a bude koncert! A nějaká ta mizerná duše z Magistrátu poletí. Třeba takový nabob Staněk, ten by se neměl už nikdy na MMOL vracet! Já být Olomoučák, tak mu to řeknu osobně, i neverbálně.

18. 2. 2020 23:51:06. Re: Re: Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Lea Nardová

  Ráda bych sdílela Váš optimismus, pane Kalvachu.

18. 2. 2020 23:59:49. Re: Re: Re: Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Jiří Kalvach

  Proč ne? Mám ho dost. V Ostravě jsme také bojovali proti prvnímu mocipánovi a to trvá. Přijde čas a bude se zodpovídat, proč chtěl tak silně zcela zbytečnou tramvajovou trať v Porubě ke Globusu. Za víc než 1 miliardu Kč. Nebude trať, ale možná bude žaloba na jednoho namyšleného skřítka. Žádný strom neroste až do nebe.

19. 2. 2020 13:48:46. Re: Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Ing. arch. Marie Švábová, ASORKD (www.asorkd.cz)

  Druhá největší městská památková rezervace Olomouc má pro svoji ochranu vyhlášené ochranné pásmo, které ale nic nechrání - chybí v něm totiž výrok... cituji paní Leu - příčinou těchto zvěrstev je věcná vyprázdněnost památkového zákona. To umožňuje výškovou zástavbu na Pankráci, zboření Kozákova domu atd. Ochranné pásmo, zástavba památkového města je v zákoně chráněná plošně - ale chybí vysvětlení, co to vlastně znamená a jak se to má chránit. Při dnešní dokonce Listinou práv a svobod zaručené pluralitě názorů a současné absenci definovaného cíle jakékoli diskuse, je nezbytné věcný obsah paragrafů formulovat. To se ale našim "elitám" nehodí. Bezobsažnost zákona umožňuje jakýkoli výklad a otevírá bránu korupci, dává absolutní možnost úředníkům prodávat naše kulturní dědictví developerům. Šantovka být nesmí a nebude, pokud to nevzdáme.

21. 2. 2020 19:51:21. Re: Re: Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Jitka

  Moje kolegyně kdysi k jedné památkové zóně říkala, že popis toho, co je v ní důležité a mělo by být chráněno, byl v důvodové zprávě. Jenže tu už dnes nikdo nezná a do vyhlášky se to nedostalo. Takže dnes kromě jedinečné urbanistické struktury, která si nepochybně ochranu zaslouží, mluví památkáři vlastníkům např. i do toho, jak mohou využívat stodoly nebo jaké mají používat materiály. A to i u staveb, které nejsou památkově chráněné.

18. 2. 2020 23:56:47. Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Jiří Kalvach

  Neumím si představit, že se nějaký architekt prodal jako děvka penězům pro něco, co je opravdu urbanistickým zločinem. Časem se to ukáže, a já bych velmi rád viděl jména všech, co se na tomto záměru už dnes podílí, na hodně vysokém pranýři, na všech sítích. A ti lidé už by si neměli ani škrtnout. V našem oboru. A mělo by se jít ještě dál.

19. 2. 2020 00:11:09. Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower. Jiří Kalvach

  Mne udivuje víc, než Juraje Aláče to, že si jeho společnost Šantovka Tower dovoluje jít s návrhem proti zdravému lidskému rozumu, a to jen z jediného důvodu, a tím je směšný finanční prospěch. Aláč je patrně již postižený člověk, jehož mravní zásady se řídí pouze penězi. Tož taký chalan vůbec nemá o ničem rozhodovat a měl by jít řídit nákladní auta, tam jemu podobné typy schází. Stejné rozumové vybavení mají nesporně všichni spolčení duševní mrzáci ve zmíněné společnosti. Kolik peněz dostali vhodní úředníci na MMOL, aby přijali takový návrh na stavbu monstra? Lze jistě i prstem ukázat, kteří to byli, to nebude žádné tajemství. Co tahle svolat lidový veřejný soud? To tu sice ještě nebylo, ale mohlo by být. A jak by to potom bylo s pranýřem pro odsouzené? Ano, nechávám se unést vnitřním hněvem, ale mám pravdu. A mělo by se to všechno stát.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz