Skupina: S digitalizací v novém stavebním zákoně jsme spokojeni

Skupina: S digitalizací v novém stavebním zákoně jsme spokojeni

(6. 2. 2020) Podle ministryně  Dostálové není potřeba se zaváděním digitalizace ve stavebnictví čekat až na dobu účinnosti nového zákona

 
 
 
 

Skupina: S digitalizací v novém stavebním zákoně jsme spokojeni

(ČTK) - Digitalizace stavebnictví v připravovaném novém stavebním zákoně odpovídá současné legislativní úpravě. Po prvním jednání poslanecké skupiny pro nový stavební zákon to dnes na tiskové konferenci řekl místopředseda opoziční ODS Martin Kupka. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) není potřeba se zaváděním digitalizace ve stavebnictví čekat až na dobu účinnosti nového zákona. Norma, která má urychlit a zjednodušit povolování staveb, má podle plánů ministerstva pro místní rozvoj (MMR) platit od začátku příštího roku.

"Dnes jsme dokázali uzavřít jeden podstatný bod, a to je digitalizace stavebního řízení. Celé plénum souhlasilo s tím, jakým způsobem je to ošetřeno i v té nové podobě stavebního zákona. Zcela to odpovídá schválené podobě, jež zasahuje do stávající legislativy a která již prošla Senátem," řekl Kupka, který je členem poslanecké skupiny pro nový stavební zákon.

Tato pracovní skupina vznikla spojením Kolegia ministryně pro místní rozvoj k rekodifikaci veřejného stavebního práva a poslanecké Skupiny pro elektronizaci stavebního řízení. Kolegium tvoří například zástupci stavebních firem, Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy, Svazu podnikatelů ve stavebnictví, ČEPS nebo Asociace krajů ČR. Skupina pro elektronizaci stavebního řízení byla ustavena v říjnu 2018 při Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Podle Dostálové by Sněmovna mohla začít paragrafové znění nového stavebního zákona projednávat od července. MMR k němu obdrželo 4500 zásadních připomínek. Mnoho jich bylo duplicitních, ministerstvo je proto rozdělilo do 26 bloků s podobnými tématy. Kvůli velkému množství připomínek vláda posunula termín pro jejich vypořádání o dva měsíce na konec března.

"Digitalizace se už částečně oddělila, proto s ní nemusíme čekat až na kompletní schválení nového stavebního zákona. Něco máme v zákoně o zeměměřičství. Teď debatujeme o tom, že by mohl existovat pozměňovací návrh k zákonu o urychlení výstavby infrastruktury. To všechno budeme následně překlápět do nového stavebního zákona. Digitalizace je připravena tak, aby fungovala ve stávajícím i novém systému,"
doplnila Dostálová.

MMR se v polovině ledna domluvilo se Svazem měst a obcí, že úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu. Původně mělo pod stát přejít 13.500 úředníků, nyní to bude asi 7000. Dále by ale měly rozhodovat státem řízené krajské úřady a centrála. Rovnou na úrovni státu by se měly řešit liniové a velké veřejně prospěšné stavby. Podle Kupky bude tento bod, tedy institucionální uspořádání stavebních úřadů, při projednávání nejspornější.

Připravovaná norma má řadu kritiků. Mezi nejčastější výtky patří to, že nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy. Podle některých oponentů je dokonce protiústavní. Dostálová už dříve uvedla že v připomínkovém řízení je ochotná dělat kompromisy, ovšem nesmí být porušen cíl zákona. Vláda počítá s jeho platností od začátku příštího roku. Účinnost bude podle Dostálové nabíhat postupně, nejzazší termín je polovina roku 2023.

Podle údajů Světové banky patří Česko ve vyřízení stavebního povolení na 157. místo ze 190 porovnávaných zemí.

Související články:
Dostálová: Sněmovna by o stavebním zákoně mohla jednat od července  5.2.2020
Dostálová: Ústavu územního rozvoje by se měly rozšířit pravomoci  29.1.2020
Černé stavby má podle návrhu nového stavebního zákona bourat stát  27.1.2020
ODS vyzvala Babiše k jednání o návrhu stavebního zákona  27.1.2020
Stavební řízení mají urychlit také specializované senáty soudů  24.1.2020
Sídlo nejvyššího stavebního úřadu by zatím chtěla 4 krajská města  23.1.2020
Vydání stavebního povolení má podle chystaného zákona trvat rok  20.1.2020
Hejtmani chtějí znovu jednat o návrhu nového stavebního zákona  17.1.2020
Dostálová: Ke stavebnímu zákonu přišlo 4500 zásadních připomínek  16.1.2020
Dostálová: Účinnost stavebního zákona bude nabíhat postupně  16.1.2020
Návrh stavebního zákona zůstává pro kraje nepřijatelný  15.1.2020
Malé stavební úřady zůstanou u obcí, dohodli se Dostálová a Lukl  14.1.2020
Hamáček odhaduje, že stavební zákon bude třeba přepracovat  14.1.2020
Nejvyšší soudy kritizují stavební zákon  14.1.2020
Dostálová: Stavební zákon bude účinný od poloviny roku 2023  13.1.2020
Dostálová: Stavební zákon by se měl do září dostat do Sněmovny  8.1.2020
Připomínky k stavebnímu zákonu může MMR řešit do konce března  7.1.2020
Stavební zákon může oslabit i pozici památek v UNESC0, míní MK  7.1.2020
Spolky vyzvaly Dostálovou ke stažení návrhu stavebního zákona  7.1.2019
Návrh stavebního zákona by měl být stažen, říká rada pro památky
  20.12.2019
Brno a další města mají připomínky k novele stavebního zákona  19.12.2019
Hasiči mají výhrady k návrhu stavebního zákona  12.12.2019
Obce: Nový stavební zákon by mohl ohrozit povolování staveb na rok  10.12.2019
Památková inspekce MK kritizuje návrh stavebního zákona  28.11.2019
Nový stavební zákon čeká připomínkové řízení  27.11.2019
Ministerští úředníci kritizují návrh stavebního zákona  25.11.2019
Babiš: Paragrafové znění nového stavebního zákona bude 15. 11.  10.10.2019
Vláda schválila věcný záměr nového stavebního zákona  26.6.2019
Dostálová: Stavební zákon půjde do vlády o dva týdny později 5.4.2019
Návrh stavebního zákona by měl jít na vládu v polovině dubna  29.3. 2019
ČKAIT: Stavební zákon je uspěchaný, není dobře připravený  28.3.2019
Stanovisko ČKA k věcnému záměru rekodifikace veřejného stavebního práva 28.3.2019
Společné územní a stavební řízení se osvědčilo, výrazně zkrátí povolování 22.3.2019
KDU-ČSL navrhuje za nedodržení lhůt ve stavebním řízení pokuty  18.3.2019
Ke kritice stavebního zákona se přidávají další  6.3.2019
Návrh stavebního zákona podle expertů ohrožuje kulturní dědictví  12.2.2019
Babiš požaduje přijetí stavebního zákona do r. 2021, tlačí na MMR  13.12.2019 

Komentáře ke článku

 
 
 
 

8. 2. 2020 23:43:22. Re: Skupina: S digitalizací v novém stavebním zákoně jsme spokoj... Jitka

  Záznamy v kameni nebo pálené hlíně vydrží tisíce let, na papíru stovky let, a k jejich přečtení potřebujeme jen oči. Jak dlouho vydrží digitalizované záznamy a jejich čtecí zařízení?

14. 2. 2020 01:13:51. Re: Skupina: S digitalizací v novém stavebním zákoně jsme spokoj... Jiří Kalvach

  A pořád se přešlapuje na místě. 1700 připomínek někdo zapracovává do původního stále upravovaného znění. le to je všechno špatně. hospodářská komora měla dát ruce pryč, opravu návrhu SZ měly dostat profesní komory ČKAIT a ČKA a 3 měsíce na dopracování. rozdrobení stavebních úřadů na ty a ony, to je největší hloupost, jakou mohla paní Dostálová učinit. Původní dobrý záměr skončil na hmotném zajištění pracovišť a jejich vybavení. Takže zlo zůstává kde bylo! No to je všechno na nic. Andrej Babiš by do toho neměl vůbec mluvit, ale jen poslouchat. Ten zákon a jeho provádění bude ještě horší než dosud. Kde to jen stále žijeme? Kocourkov už je nám asi málo, že, paní Dostálová? Další kočkopes na světě! Brzo chcípne.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz