Hejtmani se 3. března sejdou s Dostálovou

Hejtmani se 3. března sejdou s Dostálovou

(20. 2. 2020) Kvůli stavebnímu zákonu, mají k němu výhrady

 
 
 
 

Hejtmani se 3. března sejdou s Dostálovou

(ČTK) - Hejtmani se chtějí 3. března sejít s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (za ANO) kvůli návrhu nového stavebního zákona, ke kterému mají výhrady. Během dnešního jednání Rady Asociace krajů ČR na středočeském krajském úřadě v Praze to řekl novinářům místopředseda asociace Jiří Běhounek. Schůzka by se podle něj mohla uskutečnit v Poslanecké sněmovně.

Kabinet si od návrhu Dostálové slibuje urychlení a zjednodušení povolování staveb. Podle ministerstva pro místní rozvoj by se měla doba povolovacího řízení u staveb snížit ze současných pěti let na jeden rok.

Návrh ale čelí kritice samospráv, památkářů i soudů. Hejtmani se obávají, že novela může vést časem k tomu, že se bude snižovat vliv krajů a měst. Obávají se miliardových nákladů a poklesu odbornosti v rozhodování a také v ohrožení veřejného zájmu ze strany velkých developerů.

Běhounek dnes připomněl výhrady k převádění úředníků, financování a otázce prostor. "Nám se velmi nelíbilo, že bylo řečeno, že stavební úřady by na obcích menšího typu zůstaly a z krajů by byly odsunuty," dodal. Kraje předložily připomínky k návrhu nového stavebního zákona loni v prosinci, ministerstvo by je mělo vypořádat do konce března.

Související články:
Brno zašle Dostálové připomínky k novele stavebního zákona  18.2.2020
Z nynějších 714 stavebních úřadů v ČR bude zachováno nejméně 383  7.2.2020
Skupina: S digitalizací v novém stavebním zákoně jsme spokojeni  6.2.2020
Dostálová: Sněmovna by o stavebním zákoně mohla jednat od července  5.2.2020
Dostálová: Ústavu územního rozvoje by se měly rozšířit pravomoci  29.1.2020
Černé stavby má podle návrhu nového stavebního zákona bourat stát  27.1.2020
ODS vyzvala Babiše k jednání o návrhu stavebního zákona  27.1.2020
Stavební řízení mají urychlit také specializované senáty soudů  24.1.2020
Sídlo nejvyššího stavebního úřadu by zatím chtěla 4 krajská města  23.1.2020
Vydání stavebního povolení má podle chystaného zákona trvat rok  20.1.2020
Hejtmani chtějí znovu jednat o návrhu nového stavebního zákona  17.1.2020
Dostálová: Ke stavebnímu zákonu přišlo 4500 zásadních připomínek  16.1.2020
Dostálová: Účinnost stavebního zákona bude nabíhat postupně  16.1.2020
Návrh stavebního zákona zůstává pro kraje nepřijatelný  15.1.2020
Malé stavební úřady zůstanou u obcí, dohodli se Dostálová a Lukl  14.1.2020
Hamáček odhaduje, že stavební zákon bude třeba přepracovat  14.1.2020
Nejvyšší soudy kritizují stavební zákon  14.1.2020
Dostálová: Stavební zákon bude účinný od poloviny roku 2023  13.1.2020
Dostálová: Stavební zákon by se měl do září dostat do Sněmovny  8.1.2020
Připomínky k stavebnímu zákonu může MMR řešit do konce března  7.1.2020
Stavební zákon může oslabit i pozici památek v UNESC0, míní MK  7.1.2020
Spolky vyzvaly Dostálovou ke stažení návrhu stavebního zákona  7.1.2019
Návrh stavebního zákona by měl být stažen, říká rada pro památky
  20.12.2019
Brno a další města mají připomínky k novele stavebního zákona  19.12.2019
Hasiči mají výhrady k návrhu stavebního zákona  12.12.2019
Obce: Nový stavební zákon by mohl ohrozit povolování staveb na rok  10.12.2019
Památková inspekce MK kritizuje návrh stavebního zákona  28.11.2019
Nový stavební zákon čeká připomínkové řízení  27.11.2019
Ministerští úředníci kritizují návrh stavebního zákona  25.11.2019
Babiš: Paragrafové znění nového stavebního zákona bude 15. 11.  10.10.2019
Vláda schválila věcný záměr nového stavebního zákona  26.6.2019
Dostálová: Stavební zákon půjde do vlády o dva týdny později 5.4.2019
Návrh stavebního zákona by měl jít na vládu v polovině dubna  29.3. 2019
ČKAIT: Stavební zákon je uspěchaný, není dobře připravený  28.3.2019
Stanovisko ČKA k věcnému záměru rekodifikace veřejného stavebního práva 28.3.2019
Společné územní a stavební řízení se osvědčilo, výrazně zkrátí povolování 22.3.2019
KDU-ČSL navrhuje za nedodržení lhůt ve stavebním řízení pokuty  18.3.2019
Ke kritice stavebního zákona se přidávají další  6.3.2019
Návrh stavebního zákona podle expertů ohrožuje kulturní dědictví  12.2.2019
Babiš požaduje přijetí stavebního zákona do r. 2021, tlačí na MMR  13.12.2019 
  

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

21. 2. 2020 21:59:27. Re: Hejtmani se 3. března sejdou s Dostálovou. Jitka

  Ano, tak obcím už se ustoupilo a teď se ustoupí i krajům. A systémová podjatost zůstane v plném rozsahu (viz např. články o Olomouci a navzdory nálezu Ústavního soudu). Takže vyhověním se zruší rozumné části a rozumným připomínkám se nejspíš nevyhoví. A nakonec do toho vloží své nápady ještě poslanci a vznikne nekonzistentní nefungující paskvil.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz