Hospodářská komora: Stavební zákon bude vyhovovat jen úředníkům

Hospodářská komora: Stavební zákon bude vyhovovat jen úředníkům

(29. 6. 2020) Zrychlení stavebního řízení, které je jeho hlavním proklamovaným cílem, nepřinese

 
 
 
 

Hospodářská komora: Stavební zákon bude vyhovovat jen úředníkům

(ČTK) - Nový stavební zákon, který ve čtvrtek projednala legislativní rada vlády, bude vyhovovat jen úředníkům. Zrychlení stavebního řízení, které je jeho hlavním proklamovaným cílem, nepřinese, tvrdí Hospodářská komora (HK) ČR, která o tom o tom 25. června 2020 informovala ČTK. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které zákon ve spolupráci s komorou původně připravovalo, udělalo mnoho ústupků obcím i úřadům, uvedla dále HK. Podle MMR se Hospodářská komora jen opakuje a její tvrzení navíc nejsou pravdivá.

"Povolování staveb opět skončí bez potřebné reformy. Rekodifikace stavebního práva přitom vyžaduje úpravu uspořádání státní správy, územního plánování, v požadavcích na výstavbu, v samotném procesu i soudním přezkumu. Podle původního konceptu měla vzniknout jednotná a nezávislá státní stavební správa navržená po vzoru funkčních katastrálních úřadů. Měl vzniknout Nejvyšší stavební úřad a soustava územních stavebních úřadů," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Místo toho podle něj MMR udělalo fatální množství ústupků obcím i rezortům a vytváří se hybridní soustava obecních a státních stavebních úřadů s nejasnými vztahy a působností. "Kolik těchto úřadů nakonec vlastně bude, není navíc nyní ani jisté, protože to se ukáže až po vydání vyhlášky ministerstvem vnitra. To povede k rozštěpení obecných stavebních úřadů, speciálních stavebních úřadů a jiných stavebních úřadů do podobného stavu, jako je dnes," doplnil Dlouhý.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) se na začátku ledna dohodla se šéfem Svazu měst a obcí Františkem Luklem na úpravě tehdejší podoby zákona. Podle upravené verze úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu. Původně mělo pod stát přejít 13.500 úředníků, nyní to bude asi 7000. Zákon tak zachovává stavební úřady na úrovni obcí. Dále by ale měly rozhodovat státem řízené krajské úřady a centrála. Rovnou na úrovni státu by se měly řešit liniové a velké veřejně prospěšné stavby.

"Nevíme, proč by měl zákon vyhovovat pouze úředníkům. Urychlení povolování staveb na ně naopak bude nést zvýšené nároky a bude přínosem především pro stavebníky. Podstatou zákona je odstranění resortismu, kdy se řada ministerstev vzdala svých kompetencí. Podstatou je, že stavby bude povolovat stavební úřad a ne desítky dotčených orgánů, jako je tomu dnes," sdělil ČTK mluvčí MMR Vilém Frček.

"Zákon zbytněl na dvojnásobek oproti verzi z loňského listopadu a má dokonce přes 100 paragrafů navíc než v současnosti platný zákon. Přibyla nová pravidla a regulace, které nebyly s nikým odborně a v praxi konzultované. Naopak samotné stanovení a vymahatelnost lhůt je tristní. Stavebník tím pádem nemůže očekávat zrychlení řízení ani posílení právní jistoty a zlepšení jeho postavení v řízení," uvedl dále Dlouhý.

Podle MMR neexistuje úměra v tom, že méně paragrafů znamená rychlejší povolování staveb. "Kdyby existovala, mohli bychom zákon vtěsnat třeba do deseti paragrafů. Každý z nich by měl patrně sto odstavců a písmenek celou abecedu. Nikdo by se v tom sice nevyznal, ale mohli bychom hrdě vyhlásit do světa, že MMR zákon odlehčilo o stovky paragrafů. K původní verzi zákona jsme dostali více než 5000 připomínek, řada z nich směřovala právě na přehlednost zákona," dodal Frček.

Zákon má během léta projednat vláda, v září by měl jít do Sněmovny. Platit by měl od jara 2021, účinnost by by měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023. Podle vládní analýzy přichází česká ekonomika pomalým povolováním staveb ročně o 7,1 miliardy korun.

Související články:
Sněmovna schválila rychlejší přípravu infrastrukturních staveb   22.6.2020
Nový stavební zákon půjde ve čtvrtek do legislativní rady vlády  27.5.2020
Podnikatelům vadí nový stavební zákon, situaci prý zhorší  26.5.2020
Rada památek chce opakovat připomínky ke stavebnímu zákonu  24.4.2020
Dostálová: Lhůta pro připomínky ke stavebnímu zákonu je dostatečná  17.4.2020
Ombudsman napsal premiérovi kvůli návrhu stavebního zákona  16.4.2020
Podle rady památek stavební zákon nezabrání černým stavbám  10.3.2020
Dostálová: Velké stavební investice státu urychlí zvláštní úřad  6.3.2020
MMR odeslalo návrh vypořádání připomínek ke stavebnímu zákonu  2.3.2020
Hejtmani se 3. března sejdou s Dostálovou  20.2.2020
Brno zašle Dostálové připomínky k novele stavebního zákona  18.2.2020
Z nynějších 714 stavebních úřadů v ČR bude zachováno nejméně 383  7.2.2020
Skupina: S digitalizací v novém stavebním zákoně jsme spokojeni  6.2.2020
Dostálová: Sněmovna by o stavebním zákoně mohla jednat od července  5.2.2020
Dostálová: Ústavu územního rozvoje by se měly rozšířit pravomoci  29.1.2020
Černé stavby má podle návrhu nového stavebního zákona bourat stát  27.1.2020
ODS vyzvala Babiše k jednání o návrhu stavebního zákona  27.1.2020
Stavební řízení mají urychlit také specializované senáty soudů  24.1.2020
Sídlo nejvyššího stavebního úřadu by zatím chtěla 4 krajská města  23.1.2020
Vydání stavebního povolení má podle chystaného zákona trvat rok  20.1.2020
Hejtmani chtějí znovu jednat o návrhu nového stavebního zákona  17.1.2020
Dostálová: Ke stavebnímu zákonu přišlo 4500 zásadních připomínek  16.1.2020
Dostálová: Účinnost stavebního zákona bude nabíhat postupně  16.1.2020
Návrh stavebního zákona zůstává pro kraje nepřijatelný  15.1.2020
Malé stavební úřady zůstanou u obcí, dohodli se Dostálová a Lukl  14.1.2020
Hamáček odhaduje, že stavební zákon bude třeba přepracovat  14.1.2020
Nejvyšší soudy kritizují stavební zákon  14.1.2020
Dostálová: Stavební zákon bude účinný od poloviny roku 2023  13.1.2020
Dostálová: Stavební zákon by se měl do září dostat do Sněmovny  8.1.2020
Připomínky k stavebnímu zákonu může MMR řešit do konce března  7.1.2020
Stavební zákon může oslabit i pozici památek v UNESC0, míní MK  7.1.2020
Spolky vyzvaly Dostálovou ke stažení návrhu stavebního zákona  7.1.2019
Návrh stavebního zákona by měl být stažen, říká rada pro památky
  20.12.2019
Brno a další města mají připomínky k novele stavebního zákona  19.12.2019
Hasiči mají výhrady k návrhu stavebního zákona  12.12.2019
Obce: Nový stavební zákon by mohl ohrozit povolování staveb na rok  10.12.2019
Památková inspekce MK kritizuje návrh stavebního zákona  28.11.2019
Nový stavební zákon čeká připomínkové řízení  27.11.2019
Ministerští úředníci kritizují návrh stavebního zákona  25.11.2019
Babiš: Paragrafové znění nového stavebního zákona bude 15. 11.  10.10.2019
Vláda schválila věcný záměr nového stavebního zákona  26.6.2019
Dostálová: Stavební zákon půjde do vlády o dva týdny později 5.4.2019
Návrh stavebního zákona by měl jít na vládu v polovině dubna  29.3. 2019
ČKAIT: Stavební zákon je uspěchaný, není dobře připravený  28.3.2019
Stanovisko ČKA k věcnému záměru rekodifikace veřejného stavebního práva 28.3.2019
Společné územní a stavební řízení se osvědčilo, výrazně zkrátí povolování 22.3.2019
KDU-ČSL navrhuje za nedodržení lhůt ve stavebním řízení pokuty  18.3.2019
Ke kritice stavebního zákona se přidávají další  6.3.2019
Návrh stavebního zákona podle expertů ohrožuje kulturní dědictví  12.2.2019
Babiš požaduje přijetí stavebního zákona do r. 2021, tlačí na MMR  13.12.2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz