Návrh rekodifikace stavebního práva jde špatným směrem

Návrh rekodifikace stavebního práva jde špatným směrem

(28. 5. 2020) Hospodářská komora a další podnikatelské svazy vznášejí řadu zásadních připomínek ke stávající podobě rekodifikace stavebního práva

 
 
 
 

Návrh rekodifikace stavebního práva jde špatným směrem

Současný návrh rekodifikace stavebního práva, který Ministerstvo pro místní rozvoj zasílá na úřad vlády, jde špatným směrem a neodpovídá věcnému záměru nového stavebního zákona, varuje Hospodářská komora, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a Svaz průmyslu a dopravy. Společně proto vládu vyzývají k naplnění rekodifikace stavebního práva ještě v tomto volebním období při zachování zásadních principů, na kterých byla původně postavena. Úřednickými zásahy na Ministerstvu pro místní rozvoj podle podnikatelských organizací vznikl dokument, který se naprosto odklonil od kompromisní podoby stavebního zákona dohodnuté v lednu letošního roku.

Hospodářská komora České republiky vznáší jednu základní a více než 60 dalších připomínek zásadního charakteru ke stávající podobě rekodifikace stavebního práva v České republice.

„Stávající verze návrhu nového stavebního zákona nyní nemá v zásadě nic společného ani s věcným záměrem, ani s návrhem předloženým MMR v prosinci 2019 do meziresortního připomínkového řízení. V průběhu více než pětiměsíčního přepracovávání opustili úředníci MMR téměř všechny původní principy rekodifikace stavebního práva, aniž by přitom sami přišli s nějakými vlastními, odlišnými od dnešního stavebního zákona. Ze stavebního zákona se tak stala jen nepovedená dílčí novela, která situaci ve stavebnictví výrazně zhorší,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Proti poslední podobě se zásadně vymezuje odborná veřejnost, státní instituce i profesní a odborná sdružení, a to i přesto, že se v některých dílčích tématech zcela neshodnou. I proto zastává Hospodářská komora názor, že pokud nedojde k návratu k původním cílům, je potřeba rekodifikaci v poslední úřednické verzi zásadně odmítnout. Kromě této základní připomínky o nepřijatelném odklonu od věcného záměru, vznáší Hospodářská komora více jak 60 zásadních výtek (v příloze této tiskové zprávy) k předkládanému materiálu, který navíc ani oficiálně neobdržela.

Hospodářská komora už dříve upozornila, že se změnami, které se do původního komplexního a systémového návrhu dostávaly tzv. salámovou metodou, nesouhlasí a distancuje se od nich. Bohužel důsledkem toho byla Komora opomíjena v celém následujícím procesu, nové verze rekodifikace jí nebyly zasílány a o dalších a dalších nesystémových destrukčních změnách, kterých se úředníci MMR na původním návrhu dopouštěli, se zástupci Hospodářské komory dozvídali jen zprostředkovaně.

„Musíme proto upozornit na fakt, že tvrzení, se kterými se často setkáváme, tedy že současný materiál je projednán s Hospodářskou komorou a z její strany také odsouhlasen, není pravdivé. Současné znění stavebního zákona Hospodářská komora oficiálně nikdy neobdržela k připomínkám, a verze, které máme k dispozici od těch, kdo ji dostali, je pro Hospodářskou komoru neakceptovatelná,“ upozorňuje Dlouhý.

Namísto zjednodušení se vše komplikuje, původně slibované již v současném návrhu budeme hledat jen těžko
Svaz podnikatelů ve stavebnictví od počátku podporoval ambiciózní a správný záměr MMR na skutečnou a komplexní systémovou změnu. Jak říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, příprava rekodifikace dávala velkou naději. „Bohužel mám však neodbytný pocit, že po předložení zákona do meziresortního vypořádání vznikají další a další požadavky na kompromisy a změny. Ty jsou ve jménu dokončení rekodifikace přijímány, ale ve skutečnosti je výsledkem namísto zjednodušení komplikace. Mám velkou obavu, že místo původně slibované teze jednoho razítka, jednoho úřadu, zrychlení schvalovacího procesu či odstranění byrokratického ping pongu přijde na svět pouhá novela stávajícího stavebního zákona, zásadně vzdálená původnímu cíli.“ Podle Nouzy by bylo vhodné vrátit se zpět k návrhu, který byl předložen na konci roku 2019, revidovat jej o několik zásadních kompromisních návrhů. „Cestou, jak prosadit rozumnou legislativu, však nemůže být ustupování všem požadavkům,“ říká Nouza.

Svaz průmyslu a dopravy považuje poslední vývoj práce na rekodifikaci stavebního práva v ČR za nešťastný. „Jsme zklamáni, že zatím nedochází k původně avizované integraci všech agend a zjednodušení povolovacích procesů. Na návrzích řešení se strávilo mnoho času a odvedla se spousta práce. Všichni víme, že jedním z největších problémů České republiky je právě komplikovanost a zdlouhavost povolovacích procesů, která brzdí stavby soukromníků i těch ve veřejném zájmu. Právě v těchto dobách musí být cílem podpora konkurenceschopnosti a rozvoj investic, což je i deklarovanou prioritou vlády,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy František Chaloupecký.

Podle Svazu průmyslu se nyní jasně ukazuje, že se představitelé veřejného sektoru a vlády nebyli schopni domluvit a jasně dohodnout, kompetence tak zatím zůstávají roztříštěné. Příkladem je vodoprávní řízení, které je pro řadu dopravních i průmyslových staveb nezbytné, ale integrováno nebude. Dokonce se u něj oproti dnešku zcela vyloučí možnost spojení se stavebním povolením.

„Aktuální návrh je v mnoha směrech návratem k současné právní úpravě, kterou považujeme za špatnou a dlouhodobě neudržitelnou. Tato úprava na jedné straně často extrémně zatěžuje stavebníky, na druhé straně neumožňuje ani odpůrcům záměrů domoci se komplexního přezkumu jejich právní přípustnosti, tím méně pak v rozumné době,“ uvádí Pavel Franc, ředitel kanceláře Frank Bold Advokáti, která se podílela na zpracování návrhu původně předloženého do mezirezortního připomínkového řízení (srovnání původního a předkládaného návrhu stavebního zákona v druhé příloze TZ).

„Návrh zákona takového významu a rozsahu, jakým je stavební zákon, musí být založen na jasné vnitřní koncepci. Ta v daném případě vyplývá z věcného záměru a byla zásadně narušena již politicky dohodnutou změnou struktury stavební správy. Jakékoli další zásadní zásahy do principů původního návrhu nutně povedou k nefunkčnímu výsledku. Nemyslím si, že by poslanci – a to i vládních stran – byli ochotni dát hlas návrhu zákona, který není ani trochu odvážný. Návrh MMR nemá ambici pohnout se zamrzlou situací ve stavebnictví,“ dodává Pavel Franc.

Hospodářská komora, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Svaz průmyslu a dopravy proto vyzývají premiéra České republiky, aby se aktivně zasadil o nápravu současné tristní situace a aby pomohl v naplnění rekodifikace stavebního práva ještě v tomto volebním období, jak bylo domluveno před více než dvěma lety, a to při zachování zásadních principů, na kterých byla rekodifikace postavena.

„Je to o to významnější v tuto krizovou dobu. Rekodifikace se může stát díky výraznému multiplikačnímu efektu, který stavebnictví má, a přímým i nepřímým dopadům, základním kamenem pro rozhýbání českého hospodářství. Již dlouhé roky čeká na svou příležitost a bylo by chybou ji nyní promarnit. Zájem o kvalitní stavební legislativu máme i proto, že 10 % naší členské základny tvoří právě podniky ze stavebního sektoru všech odvětví a velikostí,“ říká Vladimír Dlouhý s tím, že stavební řízení ale řeší české firmy všech oborů. „Bez pružné legislativy je dnes pro jakéhokoliv podnikatele složité například postavit novou výrobní halu, rekonstruovat sídlo firmy a podobně,“ uzavírá Dlouhý.
tisková zpráva

Související články:
Nový stavební zákon půjde ve čtvrtek do legislativní rady vlády 27.5.2020
Podnikatelům vadí nový stavební zákon, situaci prý zhorší  26.5.2020
Rada památek chce opakovat připomínky ke stavebnímu zákonu  24.4.2020
Dostálová: Lhůta pro připomínky ke stavebnímu zákonu je dostatečná  17.4.2020
Ombudsman napsal premiérovi kvůli návrhu stavebního zákona  16.4.2020
Podle rady památek stavební zákon nezabrání černým stavbám  10.3.2020
Dostálová: Velké stavební investice státu urychlí zvláštní úřad  6.3.2020
MMR odeslalo návrh vypořádání připomínek ke stavebnímu zákonu  2.3.2020
Hejtmani se 3. března sejdou s Dostálovou  20.2.2020
Brno zašle Dostálové připomínky k novele stavebního zákona  18.2.2020
Z nynějších 714 stavebních úřadů v ČR bude zachováno nejméně 383  7.2.2020
Skupina: S digitalizací v novém stavebním zákoně jsme spokojeni  6.2.2020
Dostálová: Sněmovna by o stavebním zákoně mohla jednat od července  5.2.2020
Dostálová: Ústavu územního rozvoje by se měly rozšířit pravomoci  29.1.2020
Černé stavby má podle návrhu nového stavebního zákona bourat stát  27.1.2020
ODS vyzvala Babiše k jednání o návrhu stavebního zákona  27.1.2020
Stavební řízení mají urychlit také specializované senáty soudů  24.1.2020
Sídlo nejvyššího stavebního úřadu by zatím chtěla 4 krajská města  23.1.2020
Vydání stavebního povolení má podle chystaného zákona trvat rok  20.1.2020
Hejtmani chtějí znovu jednat o návrhu nového stavebního zákona  17.1.2020
Dostálová: Ke stavebnímu zákonu přišlo 4500 zásadních připomínek  16.1.2020
Dostálová: Účinnost stavebního zákona bude nabíhat postupně  16.1.2020
Návrh stavebního zákona zůstává pro kraje nepřijatelný  15.1.2020
Malé stavební úřady zůstanou u obcí, dohodli se Dostálová a Lukl  14.1.2020
Hamáček odhaduje, že stavební zákon bude třeba přepracovat  14.1.2020
Nejvyšší soudy kritizují stavební zákon  14.1.2020
Dostálová: Stavební zákon bude účinný od poloviny roku 2023  13.1.2020
Dostálová: Stavební zákon by se měl do září dostat do Sněmovny  8.1.2020
Připomínky k stavebnímu zákonu může MMR řešit do konce března  7.1.2020
Stavební zákon může oslabit i pozici památek v UNESC0, míní MK  7.1.2020
Spolky vyzvaly Dostálovou ke stažení návrhu stavebního zákona  7.1.2019
Návrh stavebního zákona by měl být stažen, říká rada pro památky
  20.12.2019
Brno a další města mají připomínky k novele stavebního zákona  19.12.2019
Hasiči mají výhrady k návrhu stavebního zákona  12.12.2019
Obce: Nový stavební zákon by mohl ohrozit povolování staveb na rok  10.12.2019
Památková inspekce MK kritizuje návrh stavebního zákona  28.11.2019
Nový stavební zákon čeká připomínkové řízení  27.11.2019
Ministerští úředníci kritizují návrh stavebního zákona  25.11.2019
Babiš: Paragrafové znění nového stavebního zákona bude 15. 11.  10.10.2019
Vláda schválila věcný záměr nového stavebního zákona  26.6.2019
Dostálová: Stavební zákon půjde do vlády o dva týdny později 5.4.2019
Návrh stavebního zákona by měl jít na vládu v polovině dubna  29.3. 2019
ČKAIT: Stavební zákon je uspěchaný, není dobře připravený  28.3.2019
Stanovisko ČKA k věcnému záměru rekodifikace veřejného stavebního práva 28.3.2019
Společné územní a stavební řízení se osvědčilo, výrazně zkrátí povolování 22.3.2019
KDU-ČSL navrhuje za nedodržení lhůt ve stavebním řízení pokuty  18.3.2019
Ke kritice stavebního zákona se přidávají další  6.3.2019
Návrh stavebního zákona podle expertů ohrožuje kulturní dědictví  12.2.2019
Babiš požaduje přijetí stavebního zákona do r. 2021, tlačí na MMR  13.12.2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

29. 5. 2020 16:48:45. Re: Návrh rekodifikace stavebního práva jde špatným směrem. Jiří Kalvach

  Ještě stále jde špatným směrem? To premiér ani ministryně nečtou vzkazy a ni zprávy o jejich podivné aktivitě kolem něčeho tak zbabraného? Nehraje si premiér s ohněm své kariéry již příliš? Uvidíme za rok, a odhaduji že o dopadne jinak než předloni.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz